Byl to ten pravý?

Vše začalo o maturitním večírku. Byla jsem tehdy hezká a chytrá holka, poměrně stihla a chodila jsem s jistým Ondrou. Byl o tři roky starší. Neměli jsme vztah, jaký bych chtela mít, tudíž mi porad co chybělo. Proto jsem tu a tam hledala útěchu v jiné náruči. Ta jiná naruc se jmenovala Tomáš. S přezdívkou Zíšek, kterou dostal ode me. Bylo to období diskoték a hospod, a tak se čas od času přihodilo, ze jsem se s oním Ziškem tu a tam polibila. Ondra samozřejmě nic nevěděl, i když musel tušit. Ještě, když jsme jeli na hory, řekl Ziskovi, a dej mi na ni pozor. Zísek jen zakoulel očima. 

 

 

Už tehdy jsem tusila, ze to bude těžké, Ondru opustit. Neodhodlala jsem se k tomu. Pauzy samozřejmě nějaké proběhly, ale vzdycky jsme se k sobě vrátili. Na pomaturitnim večírku jsem to vyprávěla naši učitelce biologie. Ze jsem ve vztahu, kde mi porad něco chybí a ze myslím, ze to není ten pravý. Paní učitelka poslouchala a říká, na výšce se někdo objeví. 

 

 

A měla pravdu. Byla jsem na výšce. Dostala jsem se na vysněnou zubařinu. On tam studoval také. O dva roky výš. Všimla jsem si ho hned v prváku, byl kuřák a držel se stranou. Nosil šedivou mikinu s kapucí. Na seznamovacím kurzu za mnou přišel venku jeho spolužák a říká. Víš, jak mu říkají? Kuřba.  

 

 

Byl hrozné hubený a docela vysoký, já byla štíhlá, tak mi to nevadilo. Jinak si všichni ťukali na čelo, když jsem se o něm před někým zmínila. Cože, jak se ti takový kluk může líbit. Říkávali. 

 

 

Na tom seznamováku se ke mně otočil u táboráku. Viděl, jak jsem drobná. Vzal mne za ruku a řekl. Jak může někdo s takovýma rukama dělat zubařinu. V momentě, kdy mě vzal za ruku, se se mnou zatocil svět. Na nebi svítily hvězdy a ja cítila motýlky úplne všude. Od te doby jsme po sobě pořad pokukovali.

 

 

Po nějaké době.

Šly jsme s holkama na ples zubařů. Byl tam taky. Chvílemi mi to bylo až nepříjemné, jak mne propaloval pohledem. Stál nahoře na balkonu a díval se na mne. Stála jsem dole. Trochu jsem se schovala za holky, vadilo mi, co jeho pouhý pohled se mnou dělal. Byla jsem jak v transu. On byl ve skupině kamarádů, kteří me zaregistrovali také hned po nastoupení na výšku. 

 

 

Tenkrát jsem se rada líbila a občas ráda házela očkem po klucích. Jak mi jednou řekl jeden muž, gay, ty víš že se klukům líbíš, ne že bys byla děvka, ale víš to. Docela me to zasáhlo, ani jsem tehdy nevedela, ze je gay. To jsem se dozvěděla až o rok poté, když mi kamarád říká, ten Lukáš se už chová docela zzenstele, co? A ja na to, cože a proč by měl? A on, no vždyť je teplej. Byla jsem v šoku. 

 

 

Další zásah byl od jedné slečny, která mi řekla, vzdyt mas přítele, tak proč koukas po ostatních. Ja ale věděla, ze ten náš vztah není napořád. Nefungovalo nám to. Chtěla jsem mít otevřená vrátka, možná to zní trosku sobecky, ale já Ondrovi nic moc neslibovala. Zisek to potom nečekaně ukončil přesně v tom prvaku na výšce. Byla jsem z toho v šoku, asi jsem ho měla ráda. Jednou jsem se kvůli němu s Ondrou rozešla, ale nefungovalo to. 

 

 

Takže takhle jsem to vedla. Teď se za to trochu stydím, je mi to líto kvůli bývalému partnerovi i kvůli sobě. Ale teď zpět na výšku. 

 

 

Po plese byla ještě afterparty, ale my s holkama jsme nešly. Musely jsme se druhý den učit na nějaký zápočet. On, Mára, za mnou pak přišel až za čas na nějaké jiné party. Prý že jsem nebyla na afterparty plesu a jestli mu nedám číslo. Ja pohotově odpověděla, jestli si nevyměníme spíš Facebook. On na to, ze Facebook nemá. Já na to, a co mám teda říct mému partnerovi, když ti dam tel.číslo? A on, že se mnou půjdeš na kafe. A pak u me přespíš. Byla jsem jak v transu, cele tělo mi vibrovalo a ja věděla, ze s nim chci na to kafe jít. On ale pak začal říkat, ale to se budu bát ti napsat, když mas přítele. No nic, číslo jsem mu dala a potom jsem odešla. Pomohl mi galantně do kabátu. Doufala jsem, ze napíše.

 

 

 

Na smsku jsem čekala marně. Byla jsem z toho na nervy, tolik jsem s ním chtěla jít ven. Asi jsem byla moc sebevědomá, říkala jsem si. 

 

 

 

Na další party za mnou zase zašel. Říká, tak jsem ti nenapsal. Já na to, to jsem si všimla. On všimla sis, jo. V tu ránu ke mne přišla kamarádka z gymplu a chtěla se se mnou bavit. On odešel. 

 

 

Takhle jsme se míjeli. Trvalo to asi dva roky. Po druháku na výšce jsme jeli nejdřív na naši chalupu a pak na sportovní kurz do Dobronic. Na chalupe mi jedna Marova kamarádka říká- víš, ze ti říkají sexbomba druhaku? Ja pocítila spis zklamání než radost, nechtěla jsem, aby o me přemysleli takto.
Když jsme přijížděli autobusem do Dobronic, propaloval mě Mara pohledem. Věděla jsem, ze se tu mezi námi něco stane.

 

 

 Druhý den jsem si večer koupila pivo a sedla si vedle něj na lavičku. Věděla jsem, ze to nemám dělat, ale nemohla jsem si pomoci. Bavili jsme se, pili jsme a já mu vyprávěla o tom, jak jsem poprvé trhala zub. Smál se. Večer skončil tak, ze jsme se líbali za chatkami. Najednou me odstrčil a řekl, zítra si o tom všem promluvíme. 

 

 

 

Probrečela jsem celou noc. Jeho kamarád mi řekl, ze vypadám, jako kdybych umírala. Druhy den jsem se probudila s příšernou bolestí v krku. A jéje, angína. Čekala jsem celý den, jestli za mnou nepřijde. Řekl přece, že si o tom promluvíme. Nepřišel. Musela jsem zavolat mamce, at pro mě přijede kvůli angíně. Řekla, že mě další den odveze.

 

 

 

Večer byla zase party ve skleníku. Šla jsem tam s bolesti v krku a mastnou hlavou. Říkala jsem si, ze už je to stejně jedno, když za mnou nepřišel. Když vstoupil do dveří, usmál se na mne. Ale bylo to už divné. Cítila jsem k němu spis zášť. Kamarádka mi říká, on se na tebe tak krásně usmál. Mně ale přišlo, ze se na mě usmívá jak na malou holku. Pozoroval me. Ale pro mě v hlavě skončil. Nepřišel za mnou celý den! Teď už jsem ho v hlavě odstřihla.

 

 

 

Ten večer jsem protancovala s kamarádem. Mára tancovat s nějakou holkou. Řekla jsem tomu kamarádovi, ze jsem se malém rozešla s přítelem kvůli tomuhle klukovi. Chtěl mu dát pěstí. Zarazila jsem ho. 

 

 

 

 

Další den pro me přijela mamka kvůli angíně, aby mě odvezla. Doma jsem pak večer volala holkám, jak se tam mají a jen tak mimochodem jsem se zeptala, co dělá Mára. Ony se smíchem že prý tancuje s tou holkou. Probrečela jsem tři dny. 

 

 

 

 

Dny ubíhaly a byla zase party. Stála jsem tam a on ke mně přišel. Ptal se, jestli jsem prý řekla svému příteli, co se tam mezi námi stalo. Já řekla, ne, to by mi už pak nemohl věřit. A on na to, a teď ti muže věřit?

A zase ten pocit, který se mi rozléval po celém těle, když jsem byla s nim. V tom ke mně ale přišel jiný muž a říká, jaké je to být hvězdou večera? Mára odešel. 

 

 

 

 

Já šla za ním. A on, tak si nekam sednem, vyber místo. Řekla jsem, tak támhle vedle toho skejtaka? A on, skejtaka jo a usmál se. Tak jsme si sedli. Ale pak začal. Ty máš asi hodně takových kamarádů. Bezděčně jsem si vzpomněla na kamaráda z gymplu. Ale už to bylo dva roky potom! Vrtěla jsem hlavou jako že ne. Ale on mě neposlouchal a opakoval pořád to svoje. Připadala jsem si jako nějaká děvka. V tom začala hrát krásná romantická písnička. Tělo mi zavibrovalo. Ale Mára byl imunní. 

 

 

 

 

V tom mi napsala mamka, že už mám jít domů. Poslechla jsem. Jenom jsem se na něj ještě otočila, když jsem odcházela. 

 

 

Celou cestu domu jsem probrecela. Jenom se mi opakovalo v hlavě, ze už nebudu nikdy šťastná. Nechtěla jsem, aby to takhle skončilo. 

 

 

 

 

Cítila jsem se pak hrozne. Zase jsem probrečela několik dni. Za čtrnáct dní po této party jsem se rozešla se svým přítelem. Ukápla mu slza. Ale vzal to. 

 

 

 

 

V te době začala chodit moje nejlepší kamarádka s Marovym nejlepším kamarádem. Poprosila jsem ji, at mi dá na nej číslo. Jednou večer jsem napsala Marovi. Ahoj, rozešla jsem se s přítelem, nechtěl bys zajít na kafe si o tom promluvit? Lena . Bez odpovědi. 

 

 

 

 

Byla další party. Šla jsem za nim. Zeptala jsem se ho, proč mi neodpověděl.  Řekl mi,  protože mu to poradila jeho přítelkyně. Ja na to, ze mi to mohl napsat, ze nekoho má. A on, špatné načasování. 

 

 

Zhroutil se mi cely svět. Jenom jsem brecela. Nevěděla jsem, co dal. V životě by me nenapadlo, ze si mezitím někoho najde. Přestal me bavit život. Sklouzla jsem do depresi. Odjela jsem na Erasmus, abych tady nemusela být. Nepomohlo to. Ondra při me stal. Ale ja myslela jen na to, ze mám zničeny život. 

 

 

Rodiče me odvedli k psychiatrovi. Naladoval me praskama a ja poslechla a začala je pravidelně uzivat. Ztloustla jsem asi o deset kilo. Na obličeji se mi udělalo akné. Byla jsem nešťastná. Přežívala jsem. Ale chodila jsem na terapie. K jednomu chlapkovi. Bylo to zvláštní, byl asi o deset let starší a jen tak jsme si vždycky povídali. Až jednou řekl, ze už nemůžeme pokračovat, z etického hlediska. Tak jsem si řekla dost. Rozhodla jsem se, ze začnu znovu. 

 

Byla pro změnu další party mediku, nacancala jsem se a zamilovala se. Cely večer jsem protancovala se spolužákem a bylo to úžasné, motýli létali opravdu všude a my nevnimali nic než sebe. S Ondrou jsem se definitivně rozešla a za dva dny šla na rande se spolužákem. Mimochodem, napsala jsem mu jako první. Bylo to jako z pohádky, přinesl mi žlutou kytičku a bylo nám krásně.

 

 

Celá tahle pohádka trvala třičtvrtě roku. Na Vánoce jsem dostala nádherný dárek. Tři oříšky pro Popelku. Rozlouskla jsem první a v něm bylo psaní. Mrzí me, ze s tebou nemůžu každou noc usinat. To abys nikdy neusinala a neprobouzela se sama. A vytáhl plyšového medvídka. V druhem oříšku byl vzkaz, ze me zve na rande na muzikál, i když Popelka by měla být zvaná na ples. Šli jsme na Draculu. A v posledním oříšků stalo, na zápisky, protože jak jsi krásná, tak jsi i chytrá. A vytáhl deníček. No bylo to nádherné, na Staromaku nám to ale trosku kazili opilí bezdomovci, kteří seděli o lavičku vedle a něco porvavali. Měl v zásobě i jmelí, vytáhl ho a my si dali pusu. 

 

 

Další Vánoce už jsme spolu neslavili. Asi jsem to zkazila ja, nebyla jsem si úplně jistá a pak byla další party.. Přišel tam i Mára. Bez přítelkyně. My s Honzou jsme měli už problémy. Vyfikla jsem se. S Honzou jsme tančili. Chytl me, jako by me chtěl vlastnit a rekl moje. Nebylo mi to příjemné. Mára stal vzadu a pozoroval me. Věděla jsem, ze kdybych se na nej podívala, byla bych ztracena. Nechtěla jsem si zase nechat vzít to stesti. Neotocila jsem se. Pak se svého kamaráda Honza zeptal, kdo to je. Byla jsem úplně mimo. 

 

S Honzou jsme se tam pohádali. Další hádky následovaly. Ke konci jsme se už víc hádali než si normálně povídali. Chtěl vedet, jestli bych se kvůli němu přestěhovala nekam, blíže k jeho rodnému městu, z Prahy ven. Tohle jsme řešili několik hodin v kuse, ale ja mu nemohla rict, ze ani. Nechtěla jsem z Prahy. A on to ještě říkal tak neurčite, ze třeba za dva roky. Nakonec jsme se rozešli. Predtim jsem ještě stihla zapomenout na svatbu jeho otce. Byl naštvaný. Bylo to čím dal horší. Na konci mi řekl, ze už me nemá tak rád. 

 

 

Potom následovala pozubarska party. Prisel tam i Mára se Zuzanou. Šla jsem si pro nápoj. Mára tam stal. Naše oči střetly. Pozdravili jsme se. Čekala jsem, ze ještě něco řekne. Řekl jenom, ze to vypadá ze už jsem hotova. Potom se otočil a vrátil se ke svému stolu. Stala jsem tam jak paralyzovaná. Byl tam i Honza. Skončili jsme venku spolu libajic se na lavičce. Mara se se Zuzanou pohádal. My odešli s Honzou. 
Druhy den jsme se zase pohádali a rozešli se už definitivně. 

 

A jak to bylo dal?