Maso z arsenu

Maso z arsenu


Rozžhavené slunce vysoko uprostřed
křišťálového nebe pálilo prostitutku Sophii do tváře tak silně, že div, že se jí neodpařil všechen ten levný makeup ze sámošky Wicky Wocky. Kurva stála opřená o jedinou ceduli široko daleko a snažila se vytřepat všechen prach a písek z levého střevíčku. V tu si v prašné dálce někde za fatou morgánou všimla kurva dvou blikajících světélek. Že by se Arnie vracel tak rychle? Napadlo kurvu jako první, pak zbytek svého koksem sjetého rozumu věnovala střevíčku. Auto se pomalu přibližovalo a za chvíli byla Sophii schopná poznat červeného pick-upa. Fakt že to byl Arnie, ale že zrovna teď? To ten chlívák fakt nemá nic jiného na práci než mě za bílého dne, ještě před obědem klátit tím svým suchým pérem? Auto zastavilo asi metr od ní a ono ho viděla jak vytahuje peněženku a dáva dvacku nějaké nové. Nějaké mladé. Nějaké hezké.
“Co to kurva je ty parchante! Tak já už pro tebe nejsem dost dobrá co! Ty mě radši vyměníš za nějakou mladou pičku, která snad ani ještě nesmí pít. Jen se na ni podívej ty hovado. Vždyť je to snad ještě pana!”
“Už není couro. A tak to vypadá, že si na tvé vyšlapané místo stopne někdo jinej.”
Pak zahučel motor a Arnieho hrdlo smíchem a auto zmizelo v oblaku prachu.
“Čůůrááku!”
Jakmile se prach rozestoupil a auto už nebylo slyšet, spatřila Sophi na druhé straně cesty svou náhradu. Chvíli se na ni upřeně dívala očima plnými nenávisti a žárlivosti a pak promluvila.
“Budeš tam jen tak stát ty couro? Auta tu maj jednosměrku, na tý tvojí straně nikoho nestopneš.”
Mladá prostitutka se podívala přes cestu a lehkým krůčkem došla k Sophii.
“Nemáš koks?”
“Cože?”
“Kokain, perník, chlast.. Cokoliv!”
“No nemám.”
“Sakra baba, tak to bude dlouhý den.” Povzdechla si Sophii, sedla si na zem a zády se opřela o nerezovou tyč dopravní značky.
Chvíli tam jen tak tiše byly, pak se ta mladá podívala na tu starou.
“Kdy už někdo přijede?”
“Co?”
“Kdy už někdo přijede.”
“Jak to mám kurva vědět?”
“Myslela jsem, že se tu vyznáš.”
“Vypadám snad tak?”
“Jo, vypadáš. A nejen že vypadáš, ty se v tom taky vyznáš a dobře!” Víš kolik toho o tobě chalpci z Torwsu namluvjej?”
“Jasně že se vyznám blbko, chtěla jsem jen udělat vtip.”
“Haha,” uchechtla se ta mladá, “říká se říct vtip, ne udělat.”
To Sophii vytočilo a dunutilo ji vstát.
“Sakra holka co si myslíš že tady kurva děláš? Víš vůbec kde teď seš? A KDO SEŠ? Vode dneška až do tvýho prohnilýho konce budeš už jen štětka. Tvoje důstojnost už neexistuje a něco jako morálka bude pro tebe sprostý slovo, ty hnusná špíno."
"Nejseš ty ale to samý? Hnusná špinavá coura?"
"Jsem."
"Tak proč po mě tak jedeš?"
"Tak jako na kom jiným si mám vylejt zlost než na špinavé běhně?"
"Asi máš pravdu," dosvědčila pokorně mladá, "seš hnusná špinavá coura! Za to, že jsem tady můžeš jen a jen ty!"
"Co to meleš za hovna?"
"Slyšelas, kurvo. Nebo ti to mám zopakovat? Že by se ti to semeno usadilo už i v uších?"
"Co si to dovoluješ?"
"To co se k špinavé kurvě dovolovat může."
Sophiin vyfetovaný mozek přepnul na "ser na následky, konej bezděky," a skočila na tu mladou jako nestrestaný pes. Mladá však byla podstatně střízlivější, a tak ofenzivní manévr zhatila pouhopouhým úhybem do strany. Vztekem poháněna Sophii zakopla a ošklivě sjela ksichtem tak půl metru po rozpáleném asfaltu.
“Auu! Kurva!”
“Nemůže to být tak hrozný. Otoč se, podívám se.”
Sophii nevěděla, zdali si z ní ta mladá dělá srandu, nebo ji provokuje schválně, ale na konci všech možností.. Co jiného Sophii zbývá? Tak se pomalu pozbírala a otočila.
“Óó, Bože!”
“Co je?” Vypadá to tak hrozně jako to bolí?”
“Vypadá to hůř. Vypadáš jako by ti cirkulárkou uřezali ksicht!”
Sophii padla v doprovodu silné agónie znovu na kolena a začala plakat.
“No, tak máš asi po kariéře holka.”
Pronesla mladá škodolibě a zároveň cynicky nezaujatě.
Sophii, které na tom odporném, zapáchajícím a skoro tajícím asfaltu došlo, že má ta mladá pravdu, málem přeskočilo. Kdo ví, jestli za to mohl šok, bolest, nebo jen její mozek hodný reklamace, ale posbírala všechnu tu nenávist o odpor, který protékal jejím tělěm a znovu se pokusila zaútočit. V očích té mladé musela tahle situace vypadat docela komicky. Vynervovaná kurva, které stéká krev z obličeje tak moc, že vypadá jako chodící červený vodopád. A tenhle vodopád se jí snaží dostat. Strhnout na samé dno. Utopit ji v čirém neštěstí a hnusu. Hnus. Ano, to je to slovíčko, které ji stará šlapka připomíná. Nic jiného, jen hnus.
“O co se prosímtě snažíš”
Řekla mladá staré s trochou soucitu v hlase.
“Zamordovat tě, ty špíno! Zničilas mě! Zničilas všechno!
“Poděkuješ mi později, nebo nikdy, to už je více méně na tobě.”
Sophiin obličej, přesněji tedy to co z něj zbylo, se na tu mladou koukal s naprostým údivem. Jak je vůbec možné co ta šlapka právě řekla? Poděkovat ji? Mladé asi došlo, že je stará v nějakém neobvyklém šoku, v klidném šoku.
“Už přece nemusíš šlapat. Seš volná, jako holubička. Vlastně bys mi měla poděkovat hned.”
“Já tě zabiju, to ti přísahám.”
“Kdo ale pak zastoupí tvé místo?”
Než stihla Sophii cokoliv namítnout, s oběma kurvami trošku škublo, když v dálce zaslechly přijíždějící auto.
“Teď se uvidí koho si vybere.”
Řekla mladá. Sophii mezi tím došly nápady a více méně i možnosti. S haldou úsilí se doškrábala ke krajnici. Mladá si nanesla novou vrstvu rudé rtěnky a obě čekaly. Zvuk motoru byl každou vteřinou hlasitější. Pak auto přijelo. Jednalo se o vcelku klasický béžový pick-up s klasickým buranem uvnitř. Mladá se dala do rytmického pohybu, tak jak to kurvy dělávají, aby výrazně ukázaly své křivky.
“Ahoj kotě, kuřba za 20?”
“Poslyš siláku, mám pro tebe zajímavější kšeft. Otočíš to auto, vodjedeš tak padesát metrů, já tady mezi tím hodím támhletu píču na zem a ty ji přejedeš. Za to budu tvá celou noc.”
“Já ti nevím hele.”
Řekl a podíval se na chátrající Sophii.
“Vždyť už je skoro mrtvá i tak. Vlastně ji prokážeš laskavost.”
“Hmm,” muž se hluboce zamyslel, (nebo to tak alespoň vypadalo), “a když spolu budem celou noc, vykouříš mi ho dvakrát?”
“Jasně.”
“Pak dohodnuto.”
Zařadil zpátečku a jel.
“Počkej, počkej, počkej!”
Křičela bezbranná Sophii, když ji ta mladá kopala a táhla doprostřed silnice.
“Co si zatraceně myslíš že děláš!?”
Řekla prakticky se slzami v očích.
“Vidíš, ne?”
Pak ji ještě jednou kopla do břicha. Pro případ, že by ji náhodou napadlo vzdorovat. Mladá mávla na nedočkavě nadržené auto a dala mu signál k rozsudku smrti. Popravčí nástroj se rozjel a nabíral rychlost. Sophie křičela, ale hnout se nemohla. Strach ji naplnil všechny buňky v těle. Proti bezmocné ženě se řítila hrozivá, benzín hltající příšera a vedle ní stála a smála se ještě větší a bezcitnější zrůda. No a pak bum. Závěr došel svému konci. Velká kola uhánějícího pick-upu rozdrtila Sophii hlavu na padrť, jako by to byl čerstvý meloun. Auto ani nenadskočilo, když jí přejíždelo, a kolo zadní jí tu hlavu (no, teď už spíše placatý kompot), urvalo od zbylého, mrtvého těla úplně.
Pick-up zastavil asi padesát metrů za tím nepořádkem. Chlápek se nadrženě koukl do zrcátka, kde spatřil tleskající a přibližující se prostitutku. Vykouzlilo mu to úsměv na tváři, dnes si totiž pořádně užije.