Jakmile Tomáš začal pracovat na případu, Markéta a Pavel se museli ukrýt. Byli si vědomi toho, že jejich protivníci by mohli rychle zjistit, co se děje, a snažit se je zastavit. Přestěhovali se do malého bytu na okraji města, kde mohli zůstat v anonymitě.
Jednoho večera, když seděli v obývacím pokoji a diskutovali o dalším postupu, zazvonil Pavelův telefon. Byla to anonymní zpráva: "Víme, kde jste. Přestaňte, nebo budete litovat."
Pavel se zamračil a ukázal zprávu Markétě. "Musíme být opatrní. Zdá se, že už nás našli."
Markéta pocítila vlnu strachu, ale věděla, že nemůžou couvnout. "Musíme pokračovat," řekla. "Nemůžeme dovolit, aby nás zastrašili."
Pavel souhlasil. "Máme plán. Tomáš je připravený zveřejnit informace, jakmile bude mít vše potřebné. Musíme jen vydržet a zajistit, že se pravda dostane ven."