Jednoho večera, když byli zrovna v dočasném úkrytu, uslyšeli zvuk motorů venku. Pavel vyhlédl z okna a uviděl několik černých aut, která se blížila k jejich úkrytu. "Musíme okamžitě odejít," řekl naléhavě Markétě.
Rychle se sbalili a utekli zadním východem. Pavel vedl Markétu tmavými uličkami města, dokud nedorazili na místo, kde je čekal Tomáš s autem. "Nasedněte, rychle!" zavolal na ně.
Vyrazili do bezpečného domu mimo město, kde měli strávit několik dní, než se situace uklidní. Cesta byla tichá a napjatá. Markéta se nemohla zbavit pocitu, že jsou pronásledováni.
Když dorazili na místo, Tomáš je ujistil, že jsou v bezpečí. "Tady vás nenajdou," řekl. "A já mezitím zajistím, aby se vše dostalo tam, kam má."