Pan Kulíšek na návštěvě veselého domu

 

 

Chtěl bych vám představit jednoho milého pána, šedesátníka, který žije v malém domku na okraji maloměsta. Chlapík je podsadité postavy, rád se u stolu poměje, nemějte mu to prosím za zlé. Jeho hlavu zdobí již několik stříbrných vlasů. Jak sám říká, konečně začíná v životě bohatnout. Jakmile ho poznáte blíž, řekli byste, že má v hlavě o kolečko méně, ale on si s tím hlavu neláme, inu proč taky. Jak on sám říká, někdy je přemýšlení ke škodě, nikoliv k užitku. Pán je samotář, bezdětný, taková veselá kopa, co pro upřímné slovo nechodí daleko.

 

 

Venku se pomalu smráká, do ulic maloměsta začíná přitékat noční život. Pan Kulíšek si to vykračuje ulicí, jemuž je dobře známá. Sem a tam nějaký ten bar, noční podnik, ovšem na konci ulice dům, plno vábivých světel a nad vchodem nápis „Cesta do ráje". Pan Kulíšek uvnitř nikdy nebyl. Tak jako mnohé jiné, zlákalo ho pomyšlení na nějaký ten dovolenkový ráj. Že bych si trošku dopřál a zajel na nějaký ten výlet nebo dovolenou, pomyslil si. No, když to tady píšou, tak se nenechám dvakrát přemlouvat, hurá do ráje! A už bere za kliku vstupních dveří.

Při vstupu ho oslnilo několik zářivých reflektorů, které po místnosti rozhánějí sladké barvy v rytmu tlumené relaxační hudby. Tak tomu já říkám cestovní kancelář! Ještě jsem nemusel vytáhnout korunu a už cejtim, jak se mi zklidňují nervy! A ty hezký dcérečky, ve spodním prádle, to je exotika, tomu já říkám reklama na cestovku, jak má být!  

 

Od baru Kulíška zpozoroval mladší čtyřicátník v černém smokingu, zvedl se a už běžel ke staršímu pánovi, aby ihned lapil zákazníka a pomohl mu k utracení poslední koruny.

 

„Dobrý den pane! Budete si přát posedět na baru, osvěžit se dobrým pitím?" Chlapík se před ním začepýřil jako zámecký páv.

„Dobrý den. Víte, jsem tu poprvé, přišel jsem si dopřát nějakou odpočinkovou cestu do toho vašeho ráje. Mám nervy úplně v hajzlu", culil se Kulíšek.  

„Samozřejmě pane, zařídíme, vybereme vhodnou službičku. Máte rád divočinu nebo dáváte přednost poklidným koupelím s masáží?"  

„No víte, v mém věku už to na velké dobrodružství asi nebude, snad chápete. Zdraví v prdeli a druhý si kupuju v práškách."

„Ale pane, vy jste ještě hřebec! Ba naopak, potřebujete silný exotický šok, jedině tak vám povolí nervy, to Vám pomůže od napětí", spráskl ruce ředitel jakéhosi ansáblu.

„Podívejte se pane, tady Vám dám kartu našich služeb, co vše u nás můžete zažít", podává Kulíškovi barevný zdobený papír a opět se široce usměje.  

„To zní velmi dobře." Kulíšek zabořil oči do nabídky letošních služeb a přejíždí řádek po řádku.

„Tady si jistě vyberete z našich služeb, co je vašemu… no..., srdci nejbližší, nu a pak už jen vybereme nějakou roztomilou bytost, která to s vámi vyřídí, aby vše proběhlo, jak má", zařehtal se nahlas čtyřicátník.  

Poté už nechal Kulíška v poklidu vybírat z nabídky a prstem jedné ruky naznačil dívkám, aby se začaly o pána více zajímat a trošku se před ním natřásly. Jak se říká, oči kupují první. 

 

Kulíšek pomalu přelouskává nabídku. 

Cesta do hlubin Rozkoše – 3000 Kč. Copak vypadám, že se chci potápět mezi kapry v nádrži a ještě za tři tácy? Tam jsem se najezdil jako malej kluk, no jéjej.

Dýmka míru – 1000 Kč. No ještě, abych se tam na starý kolena učil kouřit, toho už jsem si taky v dětství užil, zahihňal se.

Cesta do vesmíru – 5000 Kč. Co to je za nesmysl, kdo to viděl, aby člověk letěl do vesmíru takhle levně. To určitě hledaj nějakýho moulu, co to pude vyzkoušet. No přece nedopadnu jako Lajka. To rozhodně ne!

Divoký západ – 3000 Kč. No podívejme se, tohle vypadá dobře. Zajet se podivat na indiány, navštívit prérie v Severní Americe. No to není možný! Zvážněl na chvilku.

 

To už znovu přicupitala obsluha a na základě Kulíškova výrazu začala hned vyzvídat.

„Pane, je něco v nepořádku, něco se vám nezdá?"

 

„No, zarazila mě ta úžasná cena zájezdu na Divoký západ! To nabízíte takhle levně pořád?"

 

„Ne pane, to je jen pro dnešek, páteční slevička přímo pro vás na míru. Normálně tuhle kompletku nabízíme za 4000. Náš zákazník, náš pán, pro něj všecko!"

 

„Tak to je perfektní a nějaké možnosti nadstandartu, co není v základu jako třeba výuka práskání bičem nebo zahánění divokého stáda býků na koních?"

 

Čtyřicátník zvážněl, ale hned odvětil. „Pane, bič je samozřejmostí, to jste měl říct hned, že chcete sado maso! Pane vy jste gurmán, vy se vyznáte!"     

„Ale tak, chtěl bych si jen splnit sen, dokud jsem ještě trochu schopen."

„Jistě, jistě, no pane, nezbývá, než si vybrat slečnu, která to s vámi vyřídí. Našim zákazníkům se snažíme vyjít maximálně vstříc. Tak povězte, která se vám líbí?"  

„Víte, pokud bych měl něco podepsat a zaplatit, líbí se mi támhleta brunetka malinko plnějších tvarů v černých podvazcích." Kulíšek ukázal na hezkou třicátnici, která se na něj zrovna lišácky usmála.

„Bravo pane, nemohl jste si vybrat líp!"  

 

Čtyřicátník utíkal za slečnou a hned jí zašeptal do ucha.

„Brouku, vezmi pána na pokoj a předveď mu jeden Divokej západ!"     

„Ano, šéfe!"

 

„Tak pojď miláčku, jdeme nahoru! " A pokynula na starého Kulíška hlavou.  

„Miláčku…?"