Kamtamák

Kamtamák

Chudoba cti netratí 

Rubáš nemá kapsy 

Štěstí si za prachy nekoupíš 

Kolik věcí máš, tolikrát jsi otrokem

Mnoho moudrých pravidel co říkávala babička možná i proto, že jí nic jiného nezbývalo.

Jenomže co dělat když vím, že je pohodlnější být bohatý a zdravý, než chudý a nemocný?

Využít potencionálu svobody k životu, tvorbě i zábavě.

To je úkol nelehký.

Snažím se vidět a vědět.

Pochopit a uchopit 

Projdu se zámeckou zahradou, navštívím hrad, galerii, muzeum, město, samotu i vesnici.

Podobně stezky, hory, sjedu řeky, navštívím jejich prameny.

Mluvím s lidma, kteří o to a za to stojí.

Nechám se pozvat do jejich životů.

Navštívil jsem mnoho bytů, vodních děl, elektráren. Viděl jejich útroby s výkladem zasvěcených majitelů.

Chodím na rozhledny městské i přírodní.

Dělal jsem na vysílačích Českých Radiokomunikacich na Ještědu, Strahově, Úvalech, Liblicích, Žižkově a pár co si už nepamatuji.

Navštívil jsem pracovně nejvyšší budovy v Česku a na Pankráci.

A odtamtud byl krůček do věznic.

Leopoldov, Mírov, Ledeč, Valdice, Ruzyně 

V Hradci Králové jsem pracoval na rekonstrukci Šatlavy.

Při pracovních cestách jsem navštěvoval restaurace, bufety, masny, ale i místní galerie, muzea, bazary, trhy.

Mám rád kavárny a cukrárny.

Pozoruji komíny, jejich účely, tvary, systémy.

Poslouchám hudbu, čtu, sleduji zprávy.

Učím se řadu dovedností na YouTube kanále.

Hraju si s vnoučaty.

Jsem chudý a zřejmě i pohodlný to měnit.

A nebo to neumím.

Okolo sebe vidím ty velmi schopné, úspěšné, majetné.

A nebo se pletu?

Babi, co myslíš?

Já v tom totiž trochu tápu.

Holt nemám buňky na všechno.

Škoda.

Asi jsem svůj čás bohatnutí promarnil.

Co se dá dělat, když jsem ten kamtamák.

A asi jím už zůstanu.