Nevěra

Cítila, jak její bezmezná důvěra v člověka vyhasíná. Pomalu zavírala oči a uviděla svou vnitřní špínu obalenou mechem. Dnešní den bude stejný jako ty předcházející, vědomí toho jí uklidnilo. Cítila se vyčerpaně, neměla sílu unést změnu, a proto i dnes snáší a bude snášet ponížení.

Její svět byl uzavřen, tvořily ho slova a obrazy, fotografie, hudba a rodina. Od úsvitu do úsvitu nic nového. Lehla si a usnula. Ráno bylo temné. Pohrávala si s myšlenkami, které na ní neustále dorážely.

Vstala z postele. Prostěradlo bylo zmuchlané, mělo těžkou noc. Připadala si jak ve snách, snad jen ten odraz v zrcadle byl skutečný. Pohladila svou tvář, srdce se jí sevřelo úzkostí. Ráda by se rozplakala, ale slzy, které jí zbyly, byly suché a hluboké. Zlomená a chladná stála s upřeným pohledem.

Začátek dne, zase ten začátek!!! Můj Bože, snad to zvládnu, pomyslela si. Představa vykročení z domu byla nesnesitelná. Chtělo se jí zvracet! Má to na svědomí ten dnešní sen, který ji odhalil jeho pravou tvář? Cítila to dříve, cítila změnu postoje. Chtěla by ještě na chvíli věřit klamu, ale nešlo to, vše zapadalo v jasný a nezvratný důkaz zrady.

Nejlepší šaty, nejkrásnější boty a úsměv (Jen ten hlas uvnitř ní byl pravdivý a věděl, že její úsměv je trpký a bolestný, věděl, že se její duše rozpadala. Vstala mnohokrát, ale teď to nejde.). Obvykle se nelíčila, tentokrát udělá výjimku. Chce vypadat hezky, působit spokojeně. Nechce mu už nic dávat, nechce mu nic vyčítat, nechce s ní soupeřit.

Možná to byla pýcha, možná strach a možná žárlivost. Věděla jen, že se jí Petra zdála nízká. Nedokázala pochopit, jak jí to všechno mohla udělat? Rozhodla se dát jí vše, i když věděla, že si její dary nezaslouží.
Ne, už dál nemůže a nechce zůstat v jejich blízkosti, snášet jejich výsměch. Sprostě jí využili.

Zazvonil jí telefon. Prosím, kdo volá? Ahoj mami, jsem ráda, že tě slyším. Ne, nic se neděje. Všechno je v pořádku. Ano, samozřejmě přijdu v 10 hodin. Zavěsila.

Konečně se rozbrečela, slzy jí rozmazaly řasy. Toužila být krásná a zatím se jí daří být komická.

Mobil je prázdný, je bez duše, i já chci být prázdná! Dnes budu prázdná! Vykřikla na sebe. Přála si být jiná, přála si být zlá a krutá. Její sny, její svět se zbortil.