Můj života možná i něčí cizí

Od mala,ba co od mala - ve své podstatě on pil snad už odjakživa,otec. Často jsem usínala večer s brekem,a mými dvěma nevlastními sestrami Ivanou a Zuzanou v jednom mini pokojíku na dvou postelích. Otec matku bil stále častěji a častěji,intenzívněji a hruběji. Nečekaně když také stále víc a víc chlemtal. Po odstěhování se z domu hrůzy,jak jsem našemu domovu říkávala,to když mi bylo asi dvanáct let jsem se těžce zařazovala do neznámého kolektivu a naneštěstí se dostala mezi partičku lidí, kteří fetují. Braní drog by bez páchání těch trestných činů bylo snad to nejakceptovatelnější.. z toho no ani nevím čeho všeho.Zpočátku nic takového,jen alkohol,zábavy,cigára a občas nějaká ta travka. Po šestnáctých narozeninách se to ale zvrtlo v chemii (amfetamin) a i když se to rozjíždělo pozvolna,brzy se to na mém životě nechvalně podepsalo.Spadla jsem do toho, ale pomoc mých staronových přátel a rodiny resp.mé mamky mě z toho vytáhla a naučila mě jak je život krásný a že tu je spoustu jiných radostí než je fet. Začala jsem psát knihy, a texty k hudbě, pár se jich ujalo,což je pro mě osobně nepochopitelné ale také to nejlepší v mém marnivém životě a až teď teprve chápu, že stojí za to žít!!!