Vládkyně nenávisti

Vzdávám ti hold, vládkyně nenávisti!
Tvá síla zrcadlí se v krvi.
Prahneš po bolesti, opíjíš se slzami.
Kéž jejich sůl tvé tělo rozežere.
Výstřely zbraní jsou tvým libým orchestrem.
Živa z politických rozmarů a vůně koncentráků
kocháš se vlastní zrůdností.
Máš slabost pro uniformy, zvlášť pro ty rozedrané
a pro černou barvu znásilněných vdov.
S chvějivou zuřivostí vrýváš se do vzpomínek zubožených dětí.
Se smrtí vždy za dobře býváš.
V dálce je slyšet pochod ustrašených srdcí.
Pospěš, ať zmlkne jejich rozběsněný tep.
Stačí tak málo...