Anotace: Hezká definice ze druhé třídy: Básník je když... když se to rýmuje... Příklad: Včera mne Mirek kopl do trenýrek... Řval jsem z plna hrdel, neb jsem v nich měl prdel...
*
Jak tu tak čtu kritiky - vzpomněl jsem si na drobnou příhodu.
Snad sem patří...
Osm let jsem vydával spolu s dalšími několika kolegy městské noviny. Snažili jsme se, aby to nebyl obvyklý suchopár strohých oznámení Městského úřadu, ale list, který si lidé přečtou se zájmem a při tom vstřebají i ty jinak nezáživné, ač důležité úřední zprávy. Namátkou: historie města, slavné osobnosti, které v městě působily, narodily se, křížovky, tipy na výlety, recepty na cokoli, povídky a ... básně. I moje tam zazněly...
Po první básni - netuším, odkohože byla - snad od Herba, snad od kartany - jsem dostal e-mail: co je to za báseň, když se nerýmuje a jsou v ní samé m e g a f ó r y, sdělení, podle nichž se nedá pochopit, co jimi autor myslel.
Slušný e-mail - skutečně jen dotaz. Dostával jsem i jiné ... dopisy, e-maily, telefonáty. Vyvolávaly jiné pocity, než úsměvná záměna megafóru s metafórou...
Odpověděl jsem, že i v poezii probíhá vývoj, jehož zmapování není předmětem našich novin.
Zkuste, pane, napsal jsem v odpovědi, přečíst tu báseň pomalu a vícekrát. Nebádejte nad tím, co měl na mysli autor a zkuste, jestli ve vás vyvolá nějaké představy, zkušenost z vašeho života, obraz, který jste někdy viděl, příběh, který jste zažil, slyšel, nebo četl... Pokud ve vás báseň probudí nějakou myšlenku, vzpomínku, nebo pocit - nepsal ji autor zbytečně a tudíž ani špatně.
Teď, když to píši, tak se mi tak zdá, tak mne na-pa-dlo, že je v tom skryta i možná cesta nejen pro rozpačité čtenáře, ale i pro některé tápající začínající autory, pro které ještě nedávno byla poezie a někdy ještě stále i je - vlastně jen souborem rýmů a bohužel někdy ne moc dobrých, vlastně jen prózou, nasekanou do nějakých krátkých řádků a nutně rýmovanou. Pobídnout, navést, aby se alespoň pokusili psát verše, nad kterými je třeba se zamyslet. Jistě, že to není všelék na neduhy začátečníků, ale přece jen je to jedna ze šipek, které někam ukazují, které někam vedou...
Začal jsem vzpomínkou, končím vzpomínkou - na mého profesora češtiny, který nám přiblížil podstatu poezie velmi osobitě: Básník je člověk, který vás donutí při kocovině po calvadosu myslet na kvetoucí jabloň...
Toho profesora závidím :)
02.06.2016 20:08:57 | Tom Dvořák
Nazdar Tome, tak abys z toho měl víc, dnes ti o něm přidám povídku, ale podívám se, jestli už tu není (:-D
03.06.2016 13:10:57 | aravara