Zákon

Vláda schválila zákon, který nařizuje vypsat důsledky a následky každé finanční transakce a spotřebiteli udává povinnost si je přečíst a odsouhlasit.


„Platba penězi za cokoliv nutně znamená, že se musel odehrát určitý řetězec událostí a právě tento řetězec událostí je povinen vystavit každý prodávající a přečíst a podepsat každý kupující.“ Vysvětluje ministr financí.

„Informace o kauzálním původu produktu nebo služby se zobrazují v aplikaci Volím penězi, která je zdarma ke stažení a musí ji používat každý, kdo si chce cokoliv koupit nebo prodat. V aplikaci je nutné povolit používání přední kamery, která snímá pohyb očí a vyhodnocuje, jestli text opravdu čtete. Teprve po přečtení vám banka umožní provést finanční transakci.“ Dodává ministr pro IT.

Pokračuje ministryně obchodu a průmyslu: „Chcete-li si například dopřát kopeček zmrzliny, musíte přečíst šest až devět normo stran. Délka se liší v závislosti na původu a množství surovin. Koupě automobilu střední třídy znamená četbu čtyř až devíti tisíc stran. Opět záleží na vybavení, značce, ale i ročním období, protože například v zimě jsou kauzální řetězce trochu jiné, což musí zejména kupují vědět a znát, protože jedině s těmito informacemi se může skutečně svobodně rozhodnout, jestli si danou věc koupí nebo ne.“

„Nový zákon si klade za cíl snížení spotřeby a konzumu a přenáší plnou odpovědnost na koncového spotřebitele.“ Uzavírá tiskovou konferenci předseda vlády.

Hned na druhý den byly svolány masivní demonstrace, které se však nekonaly, protože demonstranti si odmítli nainstalovat aplikaci Volím penězi a tudíž si nemohli koupit benzín ani jízdenky.

V živém vstupu mluví ministr životního prostředí: „V naší zemi prakticky ustal obchod a bezohledné plýtvání a drancování přírody. Každý najednou chápe, že i drobnosti mají nějaký svůj původ, uhlíkovou stopu a spotřebovávají nějaké zdroje, které nejsou neomezené.“

Studio se telefonicky spojuje s poslancem, který zákon sepsal: „Zákon jsme navrhli a vymysleli tak, aby každý občan měl akorát tak čas na přečtení kauzálního původu základních potravin, hygienických prostředků a nezbytného ošacení. Jednou za čas si každý z nás může dovolit nějakou drobnost, například meloun. Pokud někdo bude chtít auto, musí se omezit v ošacení a hlavně v drobnostech, které ve skutečnosti k životu nepotřebuje, jako třeba právě ten meloun. Pak bude mít čas na studium a pochopení původu věcí jako automobil a banka mu dovolí si jej zakoupit.“

„Jsem nesmírně hrdý na všechny poslance, kteří pro tento zákon hlasovali, protože tímto krokem jsme okamžitě dosáhli uhlíkové negativity jako první na světě.“ Děkuje na závěr místopředseda vlády.