Probudil jsi se uprostřed noci. Kolem tebe je neproniknutelná tma.
Ani z ulice světlo do tvého pokoje nedopadá. To je ti podezřelé.
Ale ano, jsi ve své posteli. Matně se rýsují obrysy nábytku v místnosti.
Bloumáš očima po stropě. Nic nevidíš. A přece.
Tma nad tvou hlavou začíná nějak houstnout, je stále tmavší.
Co to je ? Z tvých úst se něco dere ven. Otevřeš je a do vzduchu
začne stoupat černá kaše, která se hromadí pod stropem a ty náhle
vidíš hrůzné obrazy. Obličeje zrůd, oživlé chrliče s černými jazyky
sápající se po tobě svýma kostnatýma rukama s dlouhými drápy.
Jsi vyděšený, srdce máš až v krku, nemůžeš dýchat.
Tělo ti zdřevěnělo, nemůžeš se ani pohnout.
Černá masa ti tlačí na hrudník, proniká kůží do těla.
Oči ti zaplavuje černá tekutina, přestáváš vidět.
To je smrt zaživa.
V tom náhle, zvonění budíku !!!
Uff, byl to jen zlý sen !
Opravdu ?
Pod postelí se něco pohnulo . . .