Mobilní klam

Čtyři sedadla napravo, ulička, čtyři sedadla nalevo, zbytek vagónu můžeme odříznout, není pro scénku důležitý. Na „čtyřce“ vpravo sedí nějaký kluk a já, vlevo přes uličku nějaká slečna a já ne. A pak se to stalo… Napínavá věta, že?

Jenže ona se stala úplně obyčejná věc, kluk vytáhl mobil a někomu volal. V ten samý moment zazvonil slečně přes uličku její mobil, tudíž přijala hovor a započala mluvit. Náhoda tomu chtěla, že oba se střídali v mluvení téměř dokonale, takže vznikl silný dojem, že ti dva mluví přes mobil spolu na vzdálenost necelého metru.

Skrytě jsem se té taškařici smál, poté jsem uvykl a ještě více poté jsem přijal celý klam natolik za skutečný, že když slečna zavěsila a kluk pokračoval v hovoru, podíval jsem se na něj jako na blázna, který mluví do přístroje, na jehož pomyslném konci už nikdo neposlouchá…