Anotace: ..není jednoduché být potravinou
Semínko
Dovolte, abych se představilo. Jsem semínko a moje matka je řeřicha. Taková matka to nemá jednoduché. Napřed zakvete, pak nás děti piplá, až jsme jen vypadnout do života. Moc se s námi ale nepomazlí.
Přijde takový otrapa a matku setne. Všechny nás střepe kamsi, no fuj. To mě teda nebaví, říkám si.
Teplo tady je, to jo, ale jinak hnus. Když jsem se z toho všeho vzpamatovalo, byla tma. Šusteli jsme v nějakých pytlících. Nebylo to hezký.
Ale pak to přišlo. Nějaká voňavá ruka nás vzala, ustřihla vchod a pustila na vzduch. Ta slast, to byla paráda.
Pak ťuk ťuk a padala jsme na cosi měkkého. Joj a to vlhko !
Velmi příjemný, říkali jsme si s bráškama. Pak klid a pořád teplo.
V první chvíli jsem nevědělo, co mám dělat. Ale bylo mi hezky. A ejhle, co to ! Aniž bych chtělo, začalo se mi něco tlačit z prdelky. Takový bílý a já jsem tím sálo tu vlhkost. No u matky bylo hezky, ale toto byl tedy zážitek.
Nevím, jak vám to mám popsat, ale bylo to super. Najednou jsem cítilo, jako že snad zakořením. Ale co, kořínek v tom příjemnu, ale já začalo taky růst.
Matka mi stihla o tom něco říct. Je to mazec ! Napřed lístky, to jsem vědělo. Pak stoneček a krásně jsme se vyhřívali na sluníčku. Teď jsme závodili s bráchama, kdo bude vyšší. Neznám lepší pocit.
No co vám mám povídat, všichni jsme si to užívali.
Kdo řekl, že štěstí je nekonečné ? Není.
Sluníčko svítilo a my šťastně rostli.
Prvně a naposledy jsem vidělo ten nástroj. Takový divný se rozvíralo a šmik šmik. Au, au a už ležím na nějakým divným,hodně mastným.
To ještě nebylo to nejhorší. Ten pěkný a voňavý otvor se otevřel a vycenil na nás cosi bílého a chramst.
Pomóóóc, chtělo jsem mít taky děti !
to je taaak.... roztomilounké:-) a tak..hlubké:-)
13.02.2018 22:01:16 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA