Jak Žižka k jednookosti. O zloději

Nerozumné víly vily věnce pro pomatence.
Co na to Zeman? Může za to, Eman.
Chladné ráno, vráno.
Je tu i tráva a tak se přišourala kráva. Bu bů i hu hů hučí v dáli vlak.
Pak prak zacílí a z nerozumných víl se stanou jednoocí piráti a z jedné Jan Žižka z Trocnova. A tak za to nemůže šiška! To jsou události k zlosti.
A ty babo mlč.

Klepi klep a mám klepeta. Co taky jiného, jsem-li rak.
Houpy hou, vlny jdou, lodě ke dnu. A už je tu lodní vrak, žádný tedy drak. Je tu i vodní koník a to není poník.
Za to může vzduchu únik a pak vodní průnik pod palubu.
Medúza i Radůza si myslí své.
Není tu slivovice, jsou tu však pijavice.
Jedovatí vodní hadi, ti jsou tu rádi.
Delfín všechno vykecá.
Obrok je tu žralok.
Vyrostly tu i korály a to nejsou orály.
Pak přišlo to tsunami a my su na mi. Pak připlaval i potápěč, žádný kotlů roztápěč.
A už jsou tu davy, a ne Splavy.
Který z nich si kousek odloupne, zloděj se z něj vyloupne.
Klepi klep a mám klepeta. Co taky jiného, jsem-li zloděj. A v tom je ten děj, už žádný vodní rej.
Co na to rejnok? Nejsem nok. Nech mě být, potápěči, nebo Ti ukáži Edisona. Tady je moje zóna.