Buď se mnou

Ty moje obavy. Že mi ten řidičák zase nevyjde, že mi nikdy nevyjde a budu jediná holka, která bydlí v rodině, kde se snad o ničem než o autech nemluví; a nemá řidičák.
Moje obavy. Že mě nevezmou do Prahy a zůstanu trčet na oboru, co můj životopis nijak nevylepší. Moje obavy, že mě tam vezmou a nezvládnu to, budu tam sama, budu tam bez tebe.
Obavy. Že tě neuvidím, že na sebe nebudeme mít čas. A naopak, že se s tebou zahrabu v tomhle městě a jednou si budu vyčítat, že jsem se nesebrala a nejela do Švýcarska a neviděla Bodamské jezero a neprožila všechno, co jsem si vysnila.
Někdy bych se na všechno vykašlala a prostě byla s tebou a jindy doufám, že to všechno stihnu a všechno to uvidím a ty na mě počkáš a budeme spolu šťastní, už navždycky.
Já vím, že na mě počkáš. Počkáš, až tě mé myšlenky dostihnou, až se vyrovnají s tím, že se tak moc milujeme a budu připravena něčeho se vzdát.
A já budu.
Protože.
M I L U J I T Ě.