Pojď ke mně blíž a poznej lásku

V životě hledám, co nenacházím, něco co má jen velmi málo lidí. Hledám někoho, kdo to má, pravé srdce na pravém místě. Říkám si, že to není ani možné někoho takového potkat. Až přijde chvíle, tak najdeme jeden druhého. V nečekané chvíli se naše srdce střetnou a jsou tak obě čistě pravé, plné lásky, jak mají být.

Ovšem každý je raněn z minulosti a jeden z nás se bojí, že přijde totéž, jen zklamání. Srdce k srdci přiléhalo, čím dál víc se spojovaly a city se k sobě prohlubovaly. Neuvěřitelné pocity blaha u srdce, když jeden druhého držíme pevně v náručí a rty se začaly spojovat častěji a častěji.

Mé srdce říkalo, pojď ke mně blíž, chci tě mít mnohem blíž, než dosud. Stále její srdce se nepřiblížilo ani o krok, jak bych chtěl a já nevěděl proč. Tápeme v hlavě, v srdci co se stalo, jestli je něco špatně, ale nejspíš nemá o mé srdce zájem. Naopak, jen si se bála přiblížit a poznat lásku, mé srdce. Naše srdce prahly po sobě dnem i nocí, strašně moc. Každý z nás chtěl jít k sobě blíž a blíž, ale jen jsme se báli jeden druhého. Jen stále říkám: „ Pojď ke mně blíž a poznej mou lásku“.