Honey

Honey

Tak sedíme v kuchyni. Každej na jedný straně stolu, oba notebook před sebou. Já mám Windows, ty Apple. Mě je 19, tobě 39. Mý oči jsou modrý a tvý zelený. Ale milujeme se. Sedíme a každej koukáme do svojí obrazovky. Co děláš? Jsi na iboys? Lovíš nějakýho zajíčka? Jsi někde na chatu? Nebo si procházíš stránky s nějakou technickou vychytávkou, který nikdy neporozumím? Nebo hledáš nějakou mega romantickou cliché věc, po který celej rok a půl toužím?

Nebo si čteš novinky?

Já pouštím Radiohead a ty mlčíš. I když je nesnášíš. Na co myslíš? Co se děje v tý tvý krásný, vousatý, roztomilý hlavě s největšíma očima?

Koušu si nehty. Koušu si je tak viditelně, abys možná viděl, že se ve mně něco děje. Že jsem si nejistej, že se cítím ohroženej. A zamilovanej. Zvedáš oči, který potkají moje. Bože, hlubší oči než tvoje už nikdy nepotkám. Zvedáš sklenku vína a pomalu si vychutnáváš doušek po doušku. Nikdy jsem nerozuměl vínu. A asi se mi to ani nikdy nepovede. Bílý, červený, stejně se z toho motá hlava. Přepínám na Massive Attack. Nereaguješ. Nemáš rád, jak ty říkáš „psycho-depko-songy“, ale nic neříkáš. Přemýšlím. Máš něco lepšího na práci, než mne?

Sobec. Já, nebo ty?

Nebo prostě oba máme svůj svět a nikdy jsme si toho druhýho doopravdy nepustili dovnitř?

„Ráno brzo vstávám.“ říkám, a jdu si pro další pivo. Mlčíš. 23:07.

Jdeme spát a koukáme do stropu. Hladíš mě. Možná už jen z povinnosti. Oba víme, že je to z lásky.

„Miluju Tě, Bobíku.“ -Tohle moc často neříkáš. Takys to neřekl.

Radiohead - Everything in it's Right Place

Massive Attack – Paradise Circus