Nights in white satin

Tiše pozoruji Tvé rty. Přejíždím po nich prstem a vím, že spíš a že Tě tím nevzbudím.  Hladím zlatavé vlasy a snažím se zapamatovat každý detail na Tvé tváři.  Zabořím hlavu do peřin a vdechuji Tvou vůni která je všudypřítomná. Líbám Tvé rty a vidím, jak se ze sna usmíváš, aniž bys o tom věděl. Obtočíš svou ruku okolo mého těla a přitáhneš si mě blíž. Koulí se mi slzy po tváři. Nikdy jsem necítila krásnější pocit, než u Tebe v náručí, ale vím, že je to naposled. Počítám každou minutu a vím, že ráno se rozední a tahle chvíle navždy zmizí v nenávratnu.  Modlím se, poprvé v životě se opravdu modlím a z celé své duše a celého svého srdce prosím ať se probudím a zjistím že to byl jen sen. Vím, že to nejde, cítím bolest která je tak opravdová jako snad ještě žádná v mém životě. Poslední minuty. Přeji si zastavit čas s neustále dokola opakuji prosím, prosím, prosím… naposledy Tě pohladím po vlasech

S tóny budíku se pomalu vytrácí poslední naděje. Je ráno. Probouzíš se vedle mě s tvrdým pohledem, plným nerozhodnosti, možná i lítosti? A já od té chvíle vím, že to byla poslední noc, co jsem Tě hladila ve vlasech a tajně líbala na rty.

A přes veškerou snahu nemohu zapomenout na ty noci provoněné vínem, kdy svět patřil jen nám, posledním milencům v Texasu, kdy celé město už dávno spalo a my v horké letní noci zpívali tóny Nights in white satin.