Konečně můžu říct...

Konečně můžu říct, že tě miluju.

Tvůj obraz zní v mém srdci jako nekonečná melodie... Jsi mou inspirací.

Jiskřivý vír tvých akordů mě pokaždé vezme do hlubin pohádkových přechodů této nádherné melodie!

Mohu tě srovnávat jen s hudbou…

Pamatuji si jemné tóny tvé vůně, třpytící se někde v páté oktávě. A jakmile tyto tóny zazní v mé paměti, tvá melodie mě zcela pokryje a já už nevím, kdy to začalo a kde skončí.

Slyším tě, ať jsem kdekoli, zníš ve všem: v šustění listí, ve vánku, ve vůni květin, ve zpěvu ptáků, v zurčení potoka a plameny ohně se zmítají ve zběsilém tanci, neschopny zůstat v proudu této tajemné a věčné hudby. Struny not jsou navlečeny na samé ticho!

Vše na světě se pohybuje v rytmu této krásné melodie, kterou jsem díky tobě zaslechl. Je to melodie lásky, která prostupuje každý můj dech. Usínám a probouzím se za tajemných zvuků neviditelných zvonků zvonících na konečcích tvých vlasů. Jsi melodie, která mě naplňuje životem..

Ve tvých očích, tvém hlase, tvých pohybech vidím noty a slyším.....

Slyším hudbu!

Opravdu, konečně můžu říct, že …