Když víš…

Někdy když je ti smutno, může to být třeba proto, že ti někdo chybí.
Někdy když je ti smutno, je to proto, že víš, že v životě tohle nezažiješ.
Když je ti někdy smutno, je to třeba proto, že se tvé srdce loučí.
Může ti být třeba tak smutno, jako právě teď mě.
Může se ti stýskat, po všem co bylo/po někom/. Je mi smutno tak, že nech mluvit i když se mě všichni ptají, co se děje?
Jen si tak koukám ven. Z okna. Na to, jak chumelí, na to, jak s každou spadlou vločkou je mi lépe. Na to, jak se těším, když foukne vítr do mých myšlenek, vzpomínek. Je mi tak krásně smutno. Je mi tak…
Zvláštně. Chybí mi tvůj úsměv. Tvé doteky. Chybíš mi ty. Celý. Už abychom byli zase spolu. Není to tak dávno co jsme se viděli, ale mi to přijde, jako celý rok lidstva. Jeden den bez tebe je jako-by ve stínu stát…