Oči plné slz co nejdou zastavit

Oči plné slz co nešli zastavit.Měla pocit, že všechno kolem ní je jen sen, že se jí to musí jen zdát.Jen další noční můra, co je jí každý den k ránu zdá, když chodí spát.Jenže z tohodle snu se jen tak neprobere.A vlastně ani nemůže.Protože tohle je realita.Krutá, zlá a neuvěřitelná realita.Nic jí nezbylo.Nic.jen prázdný byl, prázdný pokoj a prázdná postel.Nechtěla ale pořád věřit, že je pryč.Že navždy odešel.Že už nikdy v životě neuslkyší jeho smích,jeho ruce ji už nikdy nepohladí po vlasech a jeho ústa na ty její iž nikdy nevtisknou poslibek.Polibek, který uměl jenom on.Ten, který ji dodával sílu do toho zatracenýho života.Vzali ji ho.Nikdo jí ho už nikdy nedokáže vrátit.Její myšlenky se teď upírají jen na jedno.Chce být zase s ním.Za každou cenu.Její život bez jeho očí a smíchu nemá smysl.Udělá to, co v tu chvíli považuje za jediné řešení.Nenapadá ji, že po tom co se chystá udělat,bude jejim přátelům stejně.jako teď je jí.Že bez ní bude život prázdný a radost se navždy vymaže z jejich tváří.Jenže už není návratu.Její ruce se zabarvily rudě červenou krví.Rána, kterou vytéká její smutek a její bezvýznamný život.Jenom ona věděla, že takhle bude šťastná.A hlavně, že bude zase s ním.S člověkem, co jen kvůli němu mělo cenu být na světě.A když není on, není ani smysl života.