Velký pád

Pády se stávají každému, dnes a denně ve všech směrech. Ale nejhorší bývajý v životě samém, když padám hlubokou a černou propastí a nic mě nepodrží, stále jen padám. Myslím si, že bych se mohl konečně zastavit a vyšplhat se zase zpět, jenže to bylo jen zdání. Stále padám dál do velké propasti, která mě skličuje a utlačuje ze všech stran. Čekám pomocnou ruku nebo něco, co mě vytáhne zase zpět na povrch, abych se zase smál na svět a byl šťastný. Přemýšlím, jak jsem se tam vlastně dostal, kvůli čemu se musím takto topit ve velkém temném tunelu.

Hledám nejrychlejší cestu z pekla, čím déle tam jsem, tak mám větší pocit beznaděje, strachu a žádnou sílu. Žádná pomoc, prostě nic, nikdo mě nepomůže, musím sám. Každý sám se musí zvednout z velkého pádu. Potom vidím, že nikdo nebyl tak silný jako já, aby mně pomohl, z posledních sil se musím odhodlat a vystoupat výš, zpět na povrch.
Každý pád má svůj osud, proč jsem tam, kde jsem a jen já sám musím jít ode dna konečně nahoru, za svým cílem, za tým kdo mě potřebuje a kdo miluje.