Osvobození
Osvobození
Anotace: napsáno před lety a inspirováno dívkou, která se mi bála dát své srdce..
" Pojd, vidím světlo," řekl své dívce s leskem v očích.
" Ne, nevidíš, "odpověděla chladně dívka..." je to jen sen a ten teď skončil...Musíš být blázen. "
Tak takhle to tedy je, pomyslel si chlapec smutně.
Ona neměla ani tušení, o čem tady mluvil. Jak jí mohl popsat své pocity? Jak jí mohl ukázat to, co vidí?
Dívka pokračovala zostra a naléhavějším tónem -
" Copak si myslíš, že v životě nebudeš plakat? Že nepocítíš bolest? Že tě nikdo nezradí? Vrať se zpátky na zem," už skoro křičela dívka.
" Mně zemřelo dítě v náručí. Smrt příjde a nedívá se na tvůj ideál," vyhrkla a odcházela s pláčem.
Až teď si uvědomil, že je skutečně po všem. Nemohl jí pomoci, aspoň ne dnes.
Nechala ho tam samotného, ale on nebyl sám. Celý vesmír stál při něm, když viděl jasné fosforové barvy.
Řekla mu - "Myslíš, že nepocítíš bolest.." Ale on znal bolest. Znal ji dobře. Mučila ho dlouhá léta..
Ale pak jednoho dne jí porozuměl. to ona změnila jeho život. To ona mu ukázala pravou cestu...
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Já k tomu nemám žádnou výhradu a jak už jsem u něčeho četla, autora tohoto díla bych si přála poznat...
26.04.2007 15:21:00 | Cristinne
Asi nejsem ten pravý člověk, kdo by to měl kritizovat, píšu jako amatér, tadymám jen jednu povídku, ale svůj názor vyjádřit můžu, asi se ti nebude moc líbit, možná ti pomůže...
Připadá mi, že tohle měla být spíš báseň, ale ty jsi nenašel ta správná slova, tak z toho vzniklo tohle. Na povídku krátké a na básničku dlouhé. Ta myšlenka je opravdu úžasná, ale nelíbí se mi forma jakou je napsaná. Omlouvám se jestli se tě to dotklo, ale třeba tě to donutí napsat to jinak...
26.04.2007 12:13:00 | adisek
Prosil jsi o hodnocení a já nevím, jestli jsem tem pravý. Podle mě je to dokonalé a hlavně co obdivuji, je pestrost slovnícho obratů, je to tak úžasně křehké a lehké, jako by člověk četl milostnou poezii a o to přitažlivější. Já jsem "drsoň" jazykem, obraty, přirovnáním, a ty důkaz že i smutná či zlá věc se dá poddat básnicky jemně a křehce. Mám se od tebe co učit. Těším se na trochu času a další povídečku - přičemž už teď se začínám těšit i na tvé romány.
(taky velké pozitivum je, že ti k vyjádření děje stačí pár řádek. Bože jak rád bych to taky uměl).
Ahojky.
29.08.2005 15:46:00 | risik