Sýkorky, Mrakomor a jiné verze téže pravdy.

Stříbrný vítr hrál mi ve vlasech píseň o tobě, má milá ičko, políbil jsem ti líčko, v tom snu, v té písni, a bylo to k pláči, jsem na piču, k ničemu, nula, lůzr, debil, zlo, syn.
Všichni se máme tak strašně rádi pod žlutým nakresleným měsícem plným něhy a lásky.
Ne, opravdu ne, takhle skutečně ne.
Nemůžeš zaměnit slunce za měsíc a dělat, že se opaluješ a krmíš tygry v kleci, a že záříš.
A pořád dokola mě přesvědčuješ o tom, že jsi jenom jedna a já přitom všude vídám tvé kopie.
Jeden ubližuje druhému.
Jeden druhého ztrácí.
Je to jako být sto tisíc mil pod mořem.
Na samém dně.
A nemít možnost jít hlouběji.
Já s tebou nechci jít dál.
---
Jsme si souzeni, když se třeba nikdy nepotkáme?
Jak poznám, kdo jsi, když mi nedáš šanci tě poznat?
Jak poznáš, co chci, když ti nedám šanci poznat mě?
Hledám, nebo si jen myslím, že hledám?
Co když hledám to, co se nemá hledat?
Co když je osud jen výmluva.
Co když jsme udělali chybu.
A co když ne.
---

Na samotu je jen jeden lék. Prokousat se šťávou jahodovníku na povrch. Prokopat se ven. Poslouchat hlasy ve své hlavě a důvěřovat jim. Nemít sny a netěšit se z naděje, kterou poskytují. Trhat se od stáda, ale nevidět v tom ojedinělost. Nedělat to, co se dělat nedá. Dávat si jen takové cíle, které skutečně můžeš doběhnout. Nechtít něco, co nemůžeš mít.
Nechala jsi to odejít a ani se nepokusila zavolat "Stůjte, všechny moje minulosti, které jsem si vysnila, stůjte."
Odešly. Protože jsi je nemohla nikdy mít.
Myslel jsem, že L. to věděla, ale ona to jen tušila. Vždy šla cestou, kterou jsem já sám považoval za nejlepší, jen jsem to tehdy nechtěl přiznat. Ješitnost.

A strašně utíkala, od všeho. Měla to v sobě.
Ale vlastně i přes to utíkání stála na místě. Dnes už ji chápu. Když chce někdo skutečně utéct, prostě uteče. Není nic mezi tím.
A co tedy ty sýkorky? Jsou. Je to jedna z jejich vlastností, a je to zrovna to, co mi zřejmě musí stačit. Já vím, že mi to slušelo a že jsem se líbil.
Co bylo, to není.
A čárky, můžeš, dělat, kdekoliv, chceš, opravdu. Na tom nic nestojí.


°°°