Léčivý polibek

Zprvu jsme se jen hypnotizovaly. Oči lidské hříšnice spojeny s jeho zvířecí moudrostí. Fascinována dokonalostí, nechala jsem se léčit jeho pronikavým pohledem. Odhadoval mě. Jak je to dlouho, co jsem stála u podobné ohrady? Kdy jsem naposledy vdechla vůni sena? Zaprodána ekonomickému světu. Uvyklá pohodlnému životu. Tíha toho poznání mě rvala na kusy. Měla bych prostě odejít, nejsem hodna jeho pozornosti. A přesto...
Pohodil hlavou a loudavým krokem se vydal ke kraji ohrady. Se zatajeným dechem jsem sledovala, jak překrásné zvíře natahuje elegantní hlavu ke mě. Neměla jsem mu co dát, provinile jsem odhalila prázdnou dlaň. Kůň do ni zabořil měkké nozdry a začal dlaň něžně oždibovat. Nejspíš ze mě jen cítil medový krém na ruce. Pro mě však bylo jeho šimrání terapií. Přeludem z minulosti, připomínka kdo jsem. Čelem jsem se mu opřela o bílou lysinu. Děkuji.