Neznámý

         Procházel troskami zničeného Bejrútu a pozoroval záchranáře se psy,

         vojáky a dobrovolníky, kteří pomáhali hledat raněné a mrtvé.

         Ovšem díval se jen zdálky, nechtěl je rušit a zbytečně rozptylovat.

         Více ho zajímali obyčejní lidé, kteří přišli o své domovy, o své blízké

         a se slzami v očích prohledávali ruiny svých původních obydlí.

         Když procházel kolem nich, vždy zpomalil a na chvíli se zastavil.

         Působil trochu jako zjevení. Byl vysoký, s krátkými bílými vlasy, 

         bledou pletí a v tom horku měl na sobě dlouhý kabát až po chodidla.

         S nikým nepromluvil, jen se díval. Proč nikomu nepomáhá ?

         Ten cizinec pomáhal. Neviditelným způsobem. Pokaždé, když minul

         člověka, ten se úlevou rozplakal a pocítil příliv štěstí.

         Ale nikdo z nich si to nedokázal vysvětlit.

         Kdo byl ten muž, odkud přišel ?

         Neznám jeho jméno, ale vím, proč má ten dlouhý kabát.

         Skrývá pod ním velká bílá křídla.