Pořád se pokouším projít zdí

Šeptanda pod Kristovým křížem.
Něco se stalo?
V sandálech je pohodlí, ale na delší cestu to není.
Tak na postávání u jukeboxu.
Tahat z něj ven desky a třískat jimi o zeď.
Jak jinak přesvědčit svět o své jedinečnosti?
Pořád si beru na cesty kyblík a lopatičku.
Věřím, že vždy najdu pískoviště.

Na hraně vlastní budoucnosti.
Den co den.
Piju alkohol z modlitební knížky.
Po nocích hraju svlékací poker sám se sebou.
I tak podvádím.
To ten stud z nahoty.
I na stole patologie.

Na obláčku hraje anděl s čertem karty.
Oba dva znají lidi.
Proto se občas beze slova začnou smát.
Mučedníci jim chodí pro pivo.

PS.
Co už není k užitku?
Chlap po koitu.