PROČ
PROČ
Anotace: i o tomhle to dnes bohužel je... :-(
„Mami, je tohle nutný? Já přišla na oběd, ne ke zpovědi!“
Držím svou hlavu v dlaních a je mi nanic. Nanic z toho, co slyším, nanic z toho, jak tahle malá holka vnímá svět, nanic i z toho kuřete na paprice, které se mi dnes vůbec nepovedlo.
„Víš, že si s tebou nerada povídám o těchhle věcech!“
Jenže holčičko, ty si se mnou nerada povídáš nejen o těchhle věcech, ty se mnou nemluvíš o ničem!
„Nepochopila bys to. Nikdo to nechápe!“
Já vím. Vím, že máš pravdu. Protože tohle by fakt pochopilo jenom málo lidí. A já určitě nejsem z nich. Mě tohle hlava nebere. Proč by sis měla ubližovat? Proč sama sobě způsobuješ bolest?
„Proč sakra takhle blbě řešíš svoje problémy?!“
Nemluvíš. Neřekneš mi to. Mlčky se na mně díváš a stavíš mezi nás dvě zeď. Zeď, která by tě měla chránit, zeď, kterou já nikdy nepřelezu a přes kterou se k tobě nedostanu. Zeď, přes kterou se k tobě nedostane nikdo!
„Mony, prosím, zkus to. Zkus to se mnou. Já jsem tu pro tebe. A jestli tě něco trápí…“
Ne. Nemám šanci. Nedáš mi ji. Jen se díváš. Ale ne na mně. Jen mým směrem. Skrze mě. Jako bych ani nebyla. Ale já jsem! Jsem tvoje máma, zatraceně!
Vůbec nechápu, co se to děje. A proč se to děje. A proč se to děje právě mně! Proč právě moje dcera…
…
Ráno jsem ještě mohla být šťastná. Ve městě nákupy, pak na poštu… Myslela jsem si, že mě dnes čeká pěknej den. Anebo když ne pěknej, aspoň normální. Tak nějak obyčejně běžnej. Jenže to bych se nesměla potkat s Martinou, mámou nejlepší kamarádky naší Monči. A ona by se mi nesměla svěřit s tím, že si teď prožívá největší peklo svého života. Protože jejich Lenka…
„Představ si, řeže se. Řeže se čímkoli, co najde!“
Nechápu. Nějak nepobírám, co se mi snaží říct. Ale ona jako by ani neviděla, že se v těch jejich řečech ztrácím, pořád mluví. Mluví o problémech ve škole, co prý ta jejich Leňa už delší dobu má, o šikaně ve třídě, o nešťastné lásce… „No, víš, je blbá, vůbec jí nedochází, že kluků ještě bude, a že když ji tenhle jeden nechce…“
Mám z toho v hlavě zmatek. Ale je mi jasné, že to teď Martina vůbec nemá lehké. A že z toho musí být úplně na dně, chudera. Je mi jí líto. A chtěla bych jí nějak pomoct, ale hlavně myslím na to, jak jsem ráda, že tohle se mě netýká, protože moje holky…
…
„Mony! Copak nechápeš, že se o tebe bojím! A že musím vědět, co se kolem tebe děje! Co se to děje s tebou!“
Zkouším to marně. Nikdy jsi za mnou neuměla přijít. Ani když jsi byla malá. Všechno sis nechávala pro sebe. A když už jsi se někomu svěřila, tak kamarádkám. Možná sestře. Ale my dvě…
Není to tím, že bychom se neměly rády. Já vím, že ne. Spíš naopak. Myslím si, že tím svým mlčením se mě ty sama snažíš nějak chránit. Víš, že mám spoustu starostí. A že na všechno jsem sama.
Ale to nemusíš! Protože já nejsem sama! Ani trochu! Mám vás! A cokoli bude potřeba, tak spolu zvládnem! Se vším se nějak poperem! A já se budu sakra snažit, abych ti pomohla! A abych tě z toho žiletkovýho pekla dostala ven! Jen mi to musíš dovolit! Protože já přece nemůžu proti tomuhle bojovat sama! Anebo jo, jo můžu! Ale nemám šanci ten boj VYHRÁT!!!
Komentáře (56)
Komentujících (13)
Doporučit
Tisk
Je to asi o té nedostatku pozornosti v daném období..kdy jí potřebují. Těžko říct. Dcerka dělá v kavárně a její kamarádka si tím prošla v mládí také. Chodila tedy k psycholožce a dnes už je v pohodě. Ale ruce má samou jizvu. Když mi o ní Anetka vyprávěla, určitě to neměla v životě snadné..něco tam být muselo. Někdo si tím kompenzuje bolest duše a tak aby víc bolely ty rány..vytvořené. Ať necítí a nemyslí na to uvnitř. Prý to tím vykompenzují..přemažou.. bolest za bolest.
*
No a s tím, že se ti teď
dcerka oddaluje a netouží se dělit o své.
To je asi normální. ;)
Pamatuji si dcerky.
Obě po škole zalezly do svého pokoje .
Braly si tam i jídlo.
Cítila jsem se sama.
Mladší víc komunikuje.
Starší víc dává najevo, že jí ruším.
Teď už jsou dospělé a žijou obě v Praze.
Co myslíš..přijedou a chvíli si povídáme
a jedou mobily. Starší navíc má chuť zabřehávat do různých z minulosti o kterých nemám tušení a teď když už je dospělá..vůbec to nechápu.
Naštěstí je to zas jen díky tomu, že se jí nedařilo najít si práci. Už konečně má a věřím že to bude jiný.
Stále jsme ty starostlivý mámy.
Já se pořád ptám
a mladší je prostředník i pro tu starší..která je schopná se neozvat.
Samozřejmě to mladší štve..ale to je dokola.
Drž se.. vydrž vydrž, bude to dobré.
Ono propojit ty dva světy a tu kličku srdeční si držet..vždyť je to ta šňúra pupeční..:D.
Ani jinak nelze..než to tak i vzít. Přejde to a ještě to jednou ocení, že máš starost a že tě má..to určitě ano milá cappu. Přeji TI krásný den.;)*
Ps:
No ale teď..zas
kdo to má v pubertě snadné.
Ani my jsme neměly. Vážně když si vzpomenu.
15.09.2023 10:44:44 | jenommarie
Marienko, všude něco je... nemá to snadný rodič, nemá to snadný ani to dítko... a máš pravdu, puberta je složitý období pro všechny... tak já to beru co nejstatečnějc můžu, hroutím se vždycky až poslední, no dokud je potřeba, funguju... ale sem tam melu docela z posledního...ale melu...a to je hlavní :-)
a zas platí: co nás nezabije... :-)
ale ty těžký zkoušky by si občas ten osud moh ušetřit :-)
vždyť jsme jenom "lidi" :-)
15.09.2023 20:51:52 | cappuccinogirl
Jj vše patří to k životu. A všade je něco. :)
Hlavně že zvládáš..ještě, že si tu můžeme i trochu odložit.. pěkný víkend cappu.;).
16.09.2023 09:00:40 | jenommarie
...jako kluk jsem měl taky takové období...ještě dnes vidím ty linky na svých pažích...ale proč jsem to dělal sám tak úplně nevím, protože Ten už je pro mě hodně vzdálený,,,osoba minuulého života...v jistém smyslu mi to uklidňovalo...patří to k věcem, co nejdou vysvětlit...snaha ochránit se před bolestí světa...pro ty, co jsou citlivý...
15.09.2023 10:13:31 | jort1
Ty taky, Jorte??? To snad ani... nebudu tě šidit, to, že se tě to taky týkalo, kdysi, mně teda dost překvapilo...mi úplně vyjelo obočí... bo jseš chlap, kterýmu to zatraceně pálí...ale to asi...než jsi se k tomuhle stavu dopracoval...:-)
prostě ccino bere na vědomí, že tvá jortí puberta...patřila k těm divočejším... :-)
15.09.2023 10:23:36 | cappuccinogirl
No myslím si, že je to ale divná doba a tohle je snad i nějaký trend...Ta moje cácora, co je v pubertě, tak si taky jakože vylévala zlost zlostí na sobě...tož prý to dělají ve třídě všichni...tahle holka zase už nechce být holkou, teď je ze štěpánky štěpán a z Kristýny Kristián...prý psychické problémy má každý a já se ptám a snažím se zjistit proč...ale odpovědí je, že bych to stejně nepochopil:-(
14.09.2023 21:39:06 | o3_gambit
Ptáš se a je ti řečeno... cokoliv:-)
Já když se zeptám... je mi málokdy řečeno...spíš se mlčí... pokud se ptám na něco, co se druhé straně nehodí, nebo nelíbí...
No pokud se ptám na blbinky, dostane ccino tisíc odpovědí :-)
Přesto... NIKDY se nepřestanu ptát!!! A nikdy se nepřestanu prát!!! Aspoň dokud ty moje holky ještě aspoň trochu "nevyrostou"... Pak to budou ony, kdo bude dávat otázky...a zakusej si, jaký to je, když komunikace vázne :-)
14.09.2023 21:45:18 | cappuccinogirl
Přesně, citlivé otázky - to se nedostává odpovědi, ale na každou jinou blbost je odpovědí hned milion...ale jak říkáš...nikdy s tím nesmíme přestat...nikdy...
15.09.2023 08:59:56 | o3_gambit
Líbíš se mi...jsi jako ccino... jsi určitě moje krevní skupina, díky že jseš...a že jseš otázkově zvědavej...a že se nebojíš "ptát"... a že si i na tu odpověď snad umíš tvrdošíjně počkat... a že... líbíš se mi :-)
15.09.2023 09:16:35 | cappuccinogirl
Dle všeho to tak nejspíše bude:-) a držím palce a nepřestávej se ptát, vyzvídat, motivovat a zajímat se...sic to stojí hodně sil, ale nic jiného nám nezbývá...vlastně zbývá...a to přesný opat - nezajímat se a nechat ležet ladem, ale to přeci nechceme...
15.09.2023 10:44:31 | o3_gambit
nechat ležet ladem...aby zpustlo??? Tož to ani náhodou... na posekání zpustlý zahrady potřebuješ nejmíň dvakrát tak silný baterky :-) a těma já nedisponuju...takže já si tu svou drobotinu budu udržovat jaksi "průběžně" :-):-):-)
15.09.2023 20:54:25 | cappuccinogirl
držím Ti palce, ať všechno zvládneš, ale věřím, že jsi silná, jsi obětavá máma, která se nevzdává, na dálku Tě, kapučínko, pevně objímám
14.09.2023 19:29:53 | Misha
Děkuju i tobě, Mišulko, aspoň vidíš, kočenko moja, že každej si nesem v životě to svý trápení... na to vzpomeň, až ti bude z jakýhokoli důvodu smutno... a udělej si ccino a dej nohy na stůl a posečkej... ono zas bude líp, vždycky ráno vyjde slunce :-)
14.09.2023 19:37:17 | cappuccinogirl
také Ti děkuji, ccino jsem neměla hodně dlouho, krásně jsi to napsala, každý z nás má v životě svá trápení a také bolístky na srdíčku, proto se raději svěřím tady vám než svým blízkým, protože když se o to jakýmkoli způsobem snažím, nikdo mě nechápe, bohužel Ti nemohu poradit, protože s tím nemám žádnou zkušenost, ale budu na vás obě na Tebe i na Tvou dcerku myslet a modlit se za vás, ať to vše zvládnete a překonáte:-)
14.09.2023 19:52:57 | Misha
No ccino teď chce napsat hlavně tohle: JÁ JSEM ZATRA RÁDA, ŽE S TÍMHLE NEMÁŠ ZKUŠENOST :-)
Protože o některý věci fakt není co stát... neměly by bejt... přesto jsou :-(
Tak se holt POPEREM!!!
14.09.2023 19:56:06 | cappuccinogirl
ale mám jinou zkušenost a to s tím, že mě vlastní sestra v pubertě až do dospělosti než si našla přítele sexuálně zneužívala, neví o tom mojí rodiče ani můj manžel to neví, nikomu z rodiny jsem o tom neřekla:-(
ale to už je jiný příběh:-(
14.09.2023 20:02:21 | Misha
Četla jsem tuhle dějovou linku v jedné tvé báseňce tady na LITERU... Mišulko, moc mě to mrzí, nikdo by nic takovýho neměl zažívat... ale je to za tebou a tvá báseňka byla, pamatuju si ji, o odpuštění a o tom, že jsi dnes ty sama mnohem silnější...dokonce silnější než ona...
A to je jediný způsob, jak se s tím poprat a aspoň trochu vyrovnat... jsi taky silná osobnost... a dnes... ty sama dáváš nekonečný moře lásky svým dětem, manželovi, přátelům, jsi úžasná. A ccino je rádo, že tě díky modrý zdi zná a má i ve svým životě. I já tebe objímám, kamarádko.
14.09.2023 20:11:34 | cappuccinogirl
moc Ti děkuji za Tvá slova, která po duši i po srdci hladí, bylo to těžké období mého života a touto báseňkou jsem to chtěla uzavřít, uzavřít jednu nehezkou kapitolu mého života, moře lásky v sobě mám, obě dvě dcerky mám moc ráda, každý den mi radost dělají, i já jsem moc ráda, že Tě díky týhle modrý zdi znám a mám ve svým životě, též Tě na dálku pevně objímám, kamarádko
16.09.2023 06:34:26 | Misha
Jsi zlatá, děvče moje... všechno překonáme, neboj...a s úsměvem se snaž...co nejvíc...ale kdyby někdy...ten úsměv nestačil... zamrač se jak nikdy...a klidně i kopni (slovně)...protože na něco je úsměv málo... :-)
16.09.2023 11:40:44 | cappuccinogirl
Kolik jí je? Mám osobní zkušenost s dcerou, minulý týden na své narozeniny se podruhé narodila. Kdyžtak do vzkazů... Narovinu s tím neuděláš nic dokud ona nebude chtít, je to vzdor jak prase vůči tobě a zároveň hledání sebe sama.
Promiň, že píšu tak tvrdě, ale mám to za sebou...
14.09.2023 19:03:46 | paradoxy
včera jsem narazila na video mého oblíbence, stojí za pozornost (myslím celá jeho práce) možná by se mohlo hodit kapučínko...
https://www.youtube.com/watch?v=0shAuY_WI0g
14.09.2023 18:41:50 | Sonador
Son, pustila jsem si to hned...a moc ti děkuji za upozornění na tohohle člověka, je opravdu zajímavý, o čem mluví a jak to všechno pojímá...
je škoda, že nejsi z mýho blízkýho okolí, motýlku, tak ráda bych si s tebou sedla na společný kafe...a mluvila a mluvila a mluvila...a taky poslouchala, nebyla by to jen jednosměrka :-)
moje dcerka má ten svůj život asi trochu složitější, než jiný holky, a možná, ne - určitě i proto je taková jaká je... no když někdy nemá sílu zabrat ona, tak zaberu za dvě, NO PROBLÉM... jen je blbý, že se o některejch věcech prostě dozvídám pozdějc, než bych měla...a pak je ta náprava o to složitější :-(
14.09.2023 19:09:33 | cappuccinogirl
Mám kamarádku, co je z dětského domova a pomohla jí psychoterapie. Vidíme se málo, protože je xx kilometrů daleko, ale supluji jí na dálku mámu a jí to pomáhá.
14.09.2023 18:26:09 | mkinka
Taky jsme si odbyly pár sezení, byla jsem ráda, že se mi povedlo to mý mládě přesvědčit, nejdřív o tom nechtěla ani slyšet, nerada se komukoli otevírá, ale nakonec šla a měly jsme štěstí na dobrou psycholožku... je vždycky dobrý najít způsob, jak rozmluvit druhýho...a když dítě nechce nebo nedokáže z jakýhokoli důvodu mluvit s rodiči, tak je super, že se pro něj najde jiná vrba :-) protože fakt platí: sdílená starost, poloviční starost... jen mne mrzí, že ta má mladší má problém se mi svěřit... jenže co s tím, to jsou věci, který se nedaj vynutit... naštěstí se svěřuje aspoň sestře a ta když je zle, upozorní... a máma pak může opatrně začít jednat, napravovat, obejme... a v tý náruči... už se ta společná řeč nějak... rozjede :-)
ale je to fakt někdy těžký...
to má starší dcerka ta za mnou přijde s každou prkotinkou, potřebuje od mámy pohlazenku, slyšet, že všechno bude dobrý :-)
obě moje holky jsou úplně jiný... to mně taky vede k přesvědčení, že je to opravdu hlavně o té povaze, a ne v tom, že bych při výchově dělala něco blbě... probírám si to v sobě ze všech stran :-)
14.09.2023 18:37:28 | cappuccinogirl
Děláš maximum a věřím, že bude vše lepší a časem se to srovná.
14.09.2023 18:40:38 | mkinka
Časem možná vypadne další kostlivec... bo má mladší dcerka, to je fičák... ale MÁMA se nedá:-) a nedám ani ji... je mi jasný, že občas si bude muset některý svý chybný kroky pořádně "vyžrat", promiň to slovo, nenapadá mně, jak to vyjádřit jinak, ale ve mně má kdykoliv svý záchranný lano, ochranej štít, cokoliv, co bude zrovna potřebovat... Ccino je houževnatý...a v tomhle směru není nic, co bych pro svý děti nedokázala :-)
14.09.2023 18:50:05 | cappuccinogirl
Důležité, že k tomu přistupuješ s láskou a to na mě působí, že jsi ochranitelská.
A to je moc a moc dobře.
14.09.2023 19:04:00 | mkinka
Každá dobrá máma chrání, mikinko... taky je ale třeba nechat určitou volnost, protože i mláďata musej se naučit fungovat samy... ale jak píšu, je to složitý a vzhledem k tomu,že vím, co ta moje mladší dokáže...strachu mám kolikrát plný gatě... :-)
14.09.2023 19:13:57 | cappuccinogirl
Jsi zlatá, mikinko, i máma na dálku je velkej dar... protože lepší hodná máma na dálku než špatná máma blízko... :-) Jsi skvělej človíček, tuším to o tobě už od první chvíle, co jsem se do tebe začetla...a ta dívenka má velký štěstí, že tě má :-)
14.09.2023 18:29:45 | cappuccinogirl
Ona je pro mě též dar a já za ní velice ráda. Mám radost , že se mi svěří a to beru jako obrovskou nádheru a jsem za to vděčná. Byla jsem za ní ve Frýdku, ona zase za mnou v Praze. A držíme to pěkné tři roky. Objímám a děkuji i za sdílení Tvého osobního příběhu.
14.09.2023 18:38:17 | mkinka
Měl jsem přitelkyni, a to vážně, která se po každé vetši hádce takhle 'zkrášlovala' na předloktí. Nic hlubokýho a nebezpečnýho. Když jsem ji to vyçítal, tak, mi řekla, že prý se při tom (při tý bolesti) cití na živu a to ji uklidňuje. Už spolu nejsme 13 let, tak nevim jestli už ji to přešlo, ale pochybuju o tom. Myslím, že když se naučíš léčit stres nějakým podobným rituálem, tak to funguje jako droga.
Ale vsichni lidi nejsou stejný, tak snad je svoje děvče jenom ve fázi experimentování.
14.09.2023 17:36:09 | Žluťák
Mýmu děvčeti tenhle způsob "řešení" trablů ukázala kámoška ve škole... když měla problém, řešila to takhle, aby duševní bolest překryla tou fyzickou...trestala tím samu sebe... jenže yellow boy... jak píšeš, je to něco jako droga, jak s tím začneš, pak máš tendenci po těch žiletkách šahat už furt...a to, že nejde o nic hlubokýho a nebezpečnýho??? Kdykoli se může stát, že netrefíš neškodný místo... nebo že zabereš hloubš...a to pak...už by bylo v prde.i:-(
Překonaly jsme to, ale jak píšu dole, už si dávám zatra pozor, co se děje kolem...:-)
14.09.2023 17:44:04 | cappuccinogirl
Zjevně tu všichni postrádají otce rodiny a jeho vůdčí autoritu.
14.09.2023 16:33:39 | Zoroaster
Debile... Literárně je text mizerný, ale jde tu o závažný problém, se kterým se Kapučíno svěřuje a ty sem vpadneš jako do chlíva s blbýma kecama o patriarchátu, ty "Mnoho žen a mnoho dětí."
Fuj.
20.09.2023 11:29:24 | vrbák
Literárně mizerný text, Vrbáku... tak to mne zajímá... prosím o podrobnější rozbor ...ale bacha... čekej odpor ccina...protože já si za kvalitou nejenom obsahu (kterej je silnej už tím, že je opravdovej a ze života) ale i formy STOJÍM!!!!!!!!!!!!Zatra kluku... dej se do debaty a neuhni...chci rozprášit tvý argumenty, kvůli kterejm si myslíš, že jde o literární ŠKVÁR!!!
20.09.2023 11:37:28 | cappuccinogirl
Kam bych uhýbal:)
Toto byl primárně výkřik proti zhovadilosti, což tady zjevně nikoho nenapadlo, nebo jim to přijde v pořádku.
Jinak viz SZ.
:)
20.09.2023 12:00:36 | vrbák
Také jsem ti napsala sz... za tvůj výkřik ccino děkuje...tuší, že šel z hlubokýho nitra přesvědčení a že byl opravdovej a nefalšovanej...vážím si...:-)
20.09.2023 12:20:29 | cappuccinogirl
Dovedu se Zorem i docela souhlasit. Táta dovedl být často tvrdej, ač to do něho nikdo moc neřekl. Je pravdou, že i když jsem měl fakt těžké potíže, nikdy jsem na sebe v dětství nesáhnul. Dle mého názoru také pomáhá hlavně sport. Tam se člověk v kolektivech leccos naučí. Fotbal, tenis, hokej, cokoliv...
15.09.2023 09:26:44 | Václav
děkuju za koment, dnešní doba je někdy až příliš krutě otevřená a kdo si nedá majzla...
souhlasím se zmínkou o sportu... jenže ten v našem případě nebyl možnej...tak bych slovo sport nahradila...jakejkoliv koníček je dobrej... může pomoct a odvést myšlenky od patologickejch vzorců... jenže dnešní mladí... když to sleduješ, nic jinýho než net je pomalu nezajímá... když byly holky mladší, bylo to jiný, žily "normálním" životem...hry, příroda, lidi kolem... teď furt čučej do mobilu, jenže to každej...tak když se je snažím brzdit, nechápou, protože "když můžou jiný, mami, tak proč ne my??? ty jseš faaaakt divná" ... neporozuměj mi...a to jsme tomu síťovýmu světu dost dlouho odolávaly... jejich bratranec ho má v ručkách už od tří.. a je to fakt děs :-(
15.09.2023 09:36:30 | cappuccinogirl
Ona to není tvoje chyba, taková je teď doba a současné alternativní postoje a západní ideologie to neskutečně zhoršily. Nikomu to nezávidím. Chlap vychová normálního kluka, ten pak zblbne a předělá se na holku... Mne by trefilo. Já bych nevěděl, jestli to z něho vytřískat nebo se sám pověsit.
15.09.2023 10:27:10 | Václav
No, oni kolikrát ani nejsou tak hrozné ty děti. Já když v současné době potkávám dospělé, tak se kolikrát chovají hůř než puberťáci. Tady mnohdy také píše kdejaký staroch a vyjadřuje se jak dítě na základce. Hehe.
15.09.2023 09:42:13 | Václav
Tak do toho vyjadřování "jak na základce" asi spadám, ale víš, kluku, mně tohle nevadí...ccinu neva, že umí bejt pořád tak nějak duševně mladý... vadilo by mi to, kdybych to tak měla pořád...ale já jsem vždy taková, jak je potřeba...když píšu sem, zablbnu si, jo, proč ne, když jdu nakupovat rohlík, řeknu si o něj slušně a úměrně mýmu věku, když jdu vyřizovat na úřady, jsem slušná a normal, mý děti vedu, jak nejlíp umím, myslím, že nejsem špatná máma, ale problémy v životě občas dopadaj na každýho...určitě to taky znáš...
15.09.2023 09:47:08 | cappuccinogirl
Já tady čtu samé Yellow boy,
Žluťáčku, kapučínko... Pak se ani nedivím, že jsou ty děti na dně. :D
15.09.2023 09:33:31 | Václav
Jak to s tímhle souvisí, boy???
Funguju na síti, když mý děti jsou pryč...ve škole, venku, dělaj si svý povinnosti... jinak jsem tu pro ně...neboj se o naši rodinu...ccino ví, kde jsou ty správný priority :-)
15.09.2023 09:38:33 | cappuccinogirl
Já se o tvojí rodinu nebojím. Je mi to u prdele. Chtěl jsem říct svůj názor, tak jsem ho řekl. Když vám to všem vadí, tak nesdílejte své trable.
15.09.2023 09:44:48 | Václav
nevadí mi že jsi napsal svůj názor, já jsem ráda, že jsi se nad tím vším taky zamyslel...vážím si toho... máš děti, Vašku???
15.09.2023 09:49:08 | cappuccinogirl
V pořádku. Naštěstí nemám. A proto už do toho nehodlám mluvit, páč o tom vím stejně ouplný PRD.
15.09.2023 09:57:40 | Václav
Zoroastere já ti nechci brát iluze, ale tgohle se děje i za přítomnosti vůdčích autorit... jó, doba je fakt na posrá.í! Rodiče někdy musej bojovat i s věcma, co dřív nebyly...dřív jsme se báli jsen chlastu, pak drog... a teď... je to jeden velkej průser a na děti je toho někdy fakt moc... otevřelo se toho pro ně hodně... celej svět jim dává mustr toho, co dělat, ale taky toho, co se dělat dá, i když je to zatra nebezpečný a cesta kolikrát do pekel...protože pokud tohle včas nepodchytíš a nevybereš tuhle zatáčku... :-(
14.09.2023 16:58:37 | cappuccinogirl
Tak tohle je zlý. Z obou stran té zdi. Na obou stranách jsou osamělé duše, které by chtěly, ale neumí tu zeď překonat. Znám to. Ale neumím poradit, co s tím. Já sama jsem tu zeď jako dítě nikdy nepřekonala a neumím to dodnes. Raději se svěřím tady vám, než svým blízkým.... No holka, drž se...
14.09.2023 16:02:16 | Lexi
Jo, kamarádko, tohle je fakt zlý... vybraly jsme to, ale já jsem od tý doby neskutečně ve střehu... protože tohle mi ukázalo, že ty naše mláďata někdy svý trable řešej tím nejnemožnějším způsobem... :-(
14.09.2023 17:00:14 | cappuccinogirl