Zima

Po několika dnech docela vydatného chumelení bylo polojasno a svítilo sluníčko.

Ale nevydrželo to až do odpoledne. Po obědě napřed spadlo pár dešťových

kapek, které se však brzy proměnily ve sněžení s deštěm, chvílemi hodně vydatné.

Byla jsem zrovna na nákupu. Nohy mi čvachtaly v mokré sněhové břečce, 

mokré vločky studily za krkem a chvílemi byla bílá tma se špatnou viditelností.

Oddechla jsem si až doma, vyzula promáčené boty, převlíkla si suché ponožky

a dívala jsem se z okna na tu bílou hrůzu.

Další den mě probudilo škrábání skel u aut. Ta mokrá chumelenice totiž do rána zmrzla,

chodníky kluzké, posypané jen ty nejhlavnější. Ale pohled na bílé stromy s přimzlým

sněhovým hávem, byl o moc hezčí než ta včerejší mokrá chumelenice.

Inu je leden, tak sníh být má a určitě je lepší když je. Příroda si musí pod sněhovou peřinou

odpočinout, pole nabrat sílu na jarní osev.

A bílá zima je přece jen krásná.