Na něm nesejde

Kurvy s hypotékou
A mám ji.
Tu kurvu nevypočitatelnou.
Ne tu z Perlovky, co mi za pár stovek "dá".
Ale tu jinou co se na mně přilepí, nic mi nedá, jen si bere, dokud má z čeho.
Je to kurva zasraná.
A jak, že jsem k ní přišel?
Tu mi přidělila vláda a její činnost.
Inflace mi vzala úspory, devalvace naději na důchod.
Energie zdražili tak, že se bojím zatopit.
Je-li tedy čím.
Kotle na uhlí zakážou, elektriku přikážou.
Dřevo není, to se plaví jinam.
Rok draka.
Pošleme do prdele Rusy, Čínu.
A ejhle oni mají kohoutek na plyn i ropu.
Na čipy do aut i počítačů.
Vyrábí roušky i solární panely.
Ovládají světovou lodní dopravu.
Nechceme od nich uran, atomovou elektrárnu.
Né od nich né, říká pan Vystrčil.
Obrátíme kvůli tomu toky řek, prý řek.
Skotu zakážou kvůli skleníkovým plynům prdět.
Za to lidem ze zmraženého pečiva nic jiného nezbývá.
Na lesní cesty nebudou smět cyklisti a ve městech nebude moci jezdit nikdo jiný.
Roušky budou na věky, jako kdysi pevné pouto z Ruskem.
A neočkovaní budou separování jako nebezpečný odpad.
Do toho všeho tornádo a povodně.
Ledovce tají, ty se mají.
Rozutečou se do oceánů.
A utečenci mizí po něm do zemí zaslíbených.
Neutíkají do zemí bezpečných, což nám dává naději, ale štědrých.
Holanďani budují hráze před hrozbou zaplavení mořskou hladinou.
A my si ty naše systematicky ničíme.
Vlastně téměř žádné nemáme.
Prodáváme vodu, uhlí, lithium, ropu i to málo, půdu, strojírenství, hutnictví, letiště i české Aerolinie.
Do rukou správných správců.
Co nám postaví golfové resorty.
Haly u dálnic.
Administrativní budovy.
V kterých vládnou vládci komunikací.
Bank, pojišťoven, leasingových a úvěrových společností.
Taky je potřeba udělat místa pro exekutory, městské policie, hlídače daní, norem a předpisů, obchodníků se zbraněmi, vymahačů pokut, hlídačů rychlosti, ekonomických poradců.
Místo automechanika kancelář.
A živnostník dumá nad EET zda zaplatit DPH, odvody zdravotní, sociální, daň, zboží, mzdu, materiál, energie, odpady, školení, internet, vodu nebo manželce dovolenou, dětem tábor.
A mám doma s dětmi neví jak z toho všeho ven.
Má si zaplatit test, koupit uhlí, dětem jídlo, oblečení, kroužky?
Zatímco já vím, že stát má tři biliony dluhů.
Bez úroků!!!
Z čehož vyplývá, že já s manželkou máme dluh 600.000,-Kč
A s dětmi a vnuky to činí tři miliony.
Které nám nikdo nedal.
A my je teď budeme splácet.
Jenže není z čeho.
A tak se i dluhy dědí.
Těchto se však nejde jako při dědictví zříci.
Tak proto ji tak říkám.
Hypotéce nechtěné.
Kurvě zasrané.


Naděje mlčících.
Však on se někdo ozve.
A snad to vyřídí.
Když tak oni jeho.
Hlavně když ne mně.
Budu čistý.
Zjistí.
Zbabělost a jistota si tak blízko jdou.
Kráčí.
Však on se někdo ozve.
Já s ním přeci mlčky souhlasím.
A když mu to nevyjde.
Na něm přeci nesejde...