Kavárna

Je neděle odpoledne a já mířím do kavárny.
Útulná oáza pohody ve svažité ulici vlnící se k náměstí je mým oblíbeným cílem.
V průběhu týdne je to místo pulzující životem. O víkendu se místo změní na sexy čtyřicítku, která sice ví co chce, ale dokáže s cigaretou v koutku úst lenošit.
V kavárně zní houpavá hudba a mé tělo i myšlenky jí jdou vstříc.
Mysl mi pluje na obláčcích útržků zážitků z předchozích dní.
Muž, který je mému srdci blízký, mi není nablízku.
Neteskním, jen mě to trochu mrzí. Je to ohraná písnička - já ho chci, on mě nechce.
Nebo je to naopak?
Sama nevím.
Popíjím cafe lungo. Válím mandlovou chuť na jazyku a myslím na to, co se bude dít v novém týdnu.
Přijde po šedivém dusnu azurové nebe a slunce úsměvu muže mého srdce mě pohladí po vlasech?
Nevím.
Ale jako dáma, která neví co chce, si zapálím cigaretu.