Fermiho paradox

Akker seděl u obrazovky a dvěma chapadly si hladil třetí a čtvrté: "Proč si pořád myslí, že s mimozemšťany budou muset bojovat?" zeptal se svého kolegy.
Exxar trochu zesvětlal a odpověděl: "To by se asi dalo tolerovat. Je to docela mladá rasa, tak vidí všude boje o zdroje a tak podobně... co tam máme dál?"
"Ta spousta reklam v těch filmech, to mě děsí," vzdychl Akker.
Zkušenější Exxar mávnul chapadlem: "To je asi taky v pořádku. Vidíš, že televizní vysílání, které sledujeme, putuje úplně zadarmo vesmírem: takže mají obchodní model postavený na tom, že tam propagují zboží. Mám pocit, že kdysi jsme to tak dělali taky."
"Tak co, kontakt?" nemohl se Akker dočkat.
"Ještě počkej," ztmavnul Exxar, "co... co... co je tohle? V tomto filmu zmiňují 'mimozemskou DNA'".
"Co je to DNA?" zeptal se Akker.
"Špatně jsi studoval jejich vědecké filmové kanály: jde o jejich genetický kód," odvětil Exxar.
"Ale to přece..." vyprsknul oběma ústy Akker.
"Ano. Ano. Jak si můžou myslet, že mimozemský život, který se nezávisle na nich vyvine na jiné planetě, bude mít ten stejný genetický kód jako oni?" rozčiloval se Exxar.
"Takto sebestředné plemeno jsem tedy dlouho neviděl." usmál se Akker.
"Jsou to debilové." přisadil si Exxar.
"Čili žádný kontakt?" zeptal se Akker.
"Přesně tak. Kontakt by byl mrháním prostředků Impéria. Ať si dál žijí ve své bublině."