Akusmatické holografické divadlo

Bayle píše, že je to mystérium slyšení. Podivní soničtí vĕdátoři dávající prostorovým zvukovým trajektoriím různé promĕné. Postava ze zvuku vchází do kruhové místnosti navržené význačným filmovým architektem. O scénografii se postaral skulptor soch transpersonálnich vyznĕní. V kruhovém audiotoriu je soustava reproduktorů, co o nich víme, je abstraktní paleta barev a vizuální cirkulární barevný motiv. Ve středu místnosti je projekční soustava. V hledí létají stratosferické kruhy jak pásma tapíserií z častiček svĕtla jako průsvitné koberečky vyšívané neviditelnými štĕtci o nichž si nechá zdát jeden z vĕdátorů. Společnĕ koukají do pole projekčního globulárního pásma zatímco kolem jejich postav létají ty hybridní a difůzní sonické trajektorie. Tolik technologického úsilí jen pro malou literární miniaturu o níž nezavadí pár očí soustředĕných bionickým zdrojem.