Vrah profesora Steina

Profesor Stein zmáčknul tlačítko. Materiál v hermeticky uzavřeném kontejneru chvíli žhnul... a pak prostě žhnout přestal a to byl konec představení. Profesor se zamračil. Chvíli přemýšlel: "Co kdybych zkusil místo neutrin... antineutrina?"
Někdo zakašlal. Profesor se otočil a uviděl muže v masce, který držel v ruce něco, co Stein odhadl jako palnou zbraň.
"Rád bych se vám představil," promluvil neznámý, "jmenuji se Cax Zig a pocházím ze sedmého století po Novém Buddhovi Maitréiovi, což odpovídá přibližně dvacátému osmému století po Kristu. Je mi to líto, ale jsem nucen vás zabít."
"Z... zabít? Proč?" vykoktal profesor.
"Vždycky na to někdo přijde," hlesl Cax, "je to nevyhnutelné: je to zakleto ve vlastnostech antineutrin podobně jako atomová bomba je zakleta ve vlastnostech uranu. Vždycky na to někdo přijde a pak: chaos."
"Chaos?" zeptal se Stein.
"Ano. Vraždění Hitlerů a Napoleonů. Rozmazlování Ježíšů a Buddhů. Opravy historie. Opravy oprav historie. Pokusy zavraždit vlastního dědečka... celá časová osa se promění v jeden obrovský binec. A vždy se potom zformuje Liga Proti Cestování Časem: a jeden její vylosovaný člen dostane důležitý úkol. A ten člen jsem já."
"Úkol?" nechápal profesor.
"Ano, zabít vynálezce stroje času a tím celý ten mumraj uklidnit. Je to nutné pro zachování duševního zdraví lidstva. Bohužel tímto vynálezcem jste vy, jste mi sympatický, ale nemůžu s tím nic udělat. Musím uhladit časovou osu."
"T...to se vám nepovede!" vykoktal Stein.
"Ale ano: musí se mi to povést: copak jste někdy za celý svůj život viděl nějakého cestovatele v čase?"
To byla poslední slova, která profesor Stein za svůj život slyšel.