Prolog

      Je šestého října, chladný podzimní den. Přestalo pršet a vysvitlo slunce.

      Pod okny na stromech jsou slyšet sýkorky. Lidé se vrací z chat a chalup domů.

      Zítra zas půjdou do práce. Jako obyčejně. Možná skončí další válka.

      A jiná začne. Vlastně se nic neděje. Dějiny se opakují. Už není nad čím

      žasnout. Všichni všechno známe, nic nás nepřekvapí.

          Na nebi se kupí mraky. Příroda umí čarovat. Tamhleten obrovský šedivý

      mrak vypadá opravdu zvláštně. Něco připomíná. Obrovskou loď.

      Takový mrak se na obloze nevidí často. Snad nebude bouřka.

      Nebude. Uprostřed noci je mrak stále tam, na stejném místě.

           Až ráno otevřete oči, podívejte se na oblohu. 

           Začnou se psát nové dějiny lidstva.