Šerosvit

...byla mlha. Mléčný opar válejíc se nad zšeřelým obzorem jako v prachovém peří. Vítr si pohrával s občasně přítomnými stromy, čechral jim větve a probíral se lístky. Proháněl se nad říčními úvaly, údolími i nízkými pahorky stojícími osamoceně na okraji propasti. Dotyk stébel trávy zněl zase tak hebce...
Tma si našla cestu mezi světy a v šerosvitu se všechno zdálo jiné než dřív. Rozmazané kontury zakřivených linií dávaly nekonečný prostor fantazii mysli, kterou napadaly tisíce a tisíce úniků do paralelních realit, ale něco jakoby ji uvěznilo v pohledu na usínající krajinu.
V tu chvíli... přišel blesk z čistého nebe.