Neznámá cestující

Středa.

Usedla do uskupení čtyř sedadel vyvedených v letitém veluru , seděla blízko jen přes osmdesáti centimetrovou uličku vagónu.

Odhaduji ji coby dvacetiletou.

Na chodidlech nízké černé kožené tenisky s bílou podrážkou. Ultra krátké ponožky. Když způsobně, vzpřímeně, seděla, bylo vidět, proužek její bílé kůže mezi spodní okrajem těsných džínových kalhot a horním okrajem ponožky.

Její dlouhé štíhlé nohy byly zanořené v elastických tenkých kalhotách světlemodré barvy.
Mohla si je dovolit.
Symetrická hubená postava o výšce lehce nad metr osmdesát.
Jela poněkud „nalehko“. Neviděl jsem u ní žádnou kabelku, zavazadlo.

Jakmile jsem od ní odvrátil svůj zrak, podvědomě jsem cítil, že se dívá skrz okno, u něhož jsem seděl.

Dlouho jsem sbíral kuráž, abych pohlédl k ní, pokusil se protnout s pohledem jejím.

Po jisté chvíli odhodlávání přece jen pohlédnu přes uličku k sedadlům po pravici, tam kde seděla dívka. Jen malou chvíli ponechala svou tvář ve směru, kde jsem seděl , krátce, ale zcela nehnutě.

Oříškově hnědé! Blesklo mi hlavou…

Ano skutečně byly hnědé.

Za jízdy se v jejich očích několikrát objevil úlomek zlata z paprsků vycházejícího slunce. Seděla po dobu celé cesty, doslova až do cílové stanice, ve zcela zapnuté černé sportovní bundě.

Nad dokonale plochým břichem, byl zřetelně vypoulený červený zip a po jeho stranách pak představy vzbuzující prsy velikosti větších pomerančů.

Čtvrtek.

Dost nečekaně usedla do čtverky sedadel, v níž jsem seděl sám.

Dívka, která včera seděla jen přes uličku s hnědým kaštanovým zrakem.

Seděla opět vzpřímeně, nehnutě. Svou bílou dlaní, lépe řečeno, dlouhými štíhlými prsty svírala horní okraj šedé kožené kabelky čtvercového tvaru.

Nebyla zdobená, právě naopak. Nebýt pěticentimetrového vodorovného pásku, který vedl od jednoho okraje ke druhému, byla tato kabelka naprosto hladká . Byla přibližně tak hladká , jako její dvacetiletá tvář.

Zaujaly mě její prsty, měla je stočené k dlani, proto to mohlo vyhlížet tak, jakoby někomu „držela palce“

Skutečně svírala své palce pod zbylými prsty.

Je oděná naprosto stejně jako včera.
Elastické světle modré rifle, tenkou černou sportovní bundu, zapnutou až ke krku. Vlasy rozpuštěné, husté v barvě kaštanů s pěšinkou na straně hlavy. Prameny střední délky jí sahaly téměř až k prsům.

Dlouhé štíhlé prsty spočívaly velmi dlouho na horní části kabelky na kovové dráze zipu v samotném jeho středu.

Teprve s blížící se cílovou stanicí přesunula svou dlaň k hornímu rohu kabelky, pod nímž visel, znaveně visel, nevelký pásek s nerezovou sponou. V otvorech poloviny švu zbyly kousky roztřepených nití…
Zbylá část umožňovala pásku ve sponě nošení přes dívčí útlé rameno...