Rodičovská
Rodičovská
Anotace: ...a pak, že je každý den stejný.
Někdy si připadám jako google.
"Mamko a proč nemají zvířátka pupík?"
Někdy jako vztahový poradce.
"Mamko, já jsem ještě nedal Klárce pusu."
"A ty bys chtěl?"
.
.
"Ne, až budeme mít děti."
Někdy jako spiklenec.
"Mamko, můžu s tebou žehlit?"
"Můžeš, přines si svoji žehličku."
"Tak jo, ale neříkej to tátovi."
Někdy jako zrádce.
"Slibuju, že pan doktor se ti do toho ouška jenom podívá."
Někdy jako komik, co baví půl čekárny.
"Mamko, ten pejsek je mrtvej?"
"Broučku, proč by tady asi byl na obrázku mrtvý pejsek?"
.
.
"Mamko a jak leží mrtvej pejsek?"
"Nevím broučku, ještě nikdy jsem mrtvého pejska neviděla."
.
.
"Asi na zádech."
A to jsou mu teprve čtyři.
Komentáře (8)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Jo, děti, to je věčná a vděčná inspirace. Ještě toho spousta přijde. Mám dvojčata kluky, je jim osm. Ve čtyřech už plynule četli, sami - to se nechci chlubit (no trochu jo :oD), ale vzešly z toho taky krásné situace. Třeba jsme stáli na tramvajové zastávce, na parkovišti naproti stála dodávka sektářů "Děti světla" s obrovským nápisem a jeden z kluků na celou ulici zařve: "Mamííí, to auto nás opravdu zachrání před ohněm pekelným?" Celá tramvajová zastávka lehla smíchy. :oD
31.01.2015 07:50:13 | Tichá meluzína
Ještě, že ten náš nečte. Zatím mi úplně stačí, co dokáže vymyslet sám. A že pusu celý den nezavře.
31.01.2015 13:58:29 | Vendina
Jo to znám. A představ si, když mluví dva najednou, každý něco jiného a oba předpokládají naprostý zájem a pozornost ze strany maminky. Dobře vím, co to je mít hlavu jako pátrací balon, ale uznej, že už by si bez toho svého brebentílka taky nebyla. Ono to není nic lehkého, ale zároveň je s nimi i spousta legrace a když člověk slyší to "Mami já te mám lád", tak roztaje jak ledovec na pólu. Tak ať ti dělá ten tvůj šikula hlavně radost. :O)
31.01.2015 14:11:55 | Tichá meluzína