Život Františka

Přečtěte si, co se stalo Františkovi. V první fázi to byl úžasně spokojený člověk. Hodní rodiče, přijatelně adaptovaná manželka, dvě děti. Nikdo z jeho krve netrpěl hmotnou nouzí. Dobré t o bylo.

A potom začala fáze druhá. Františkova maminka potkala pana Alzheimera a ztratila kontakt se světem. Potom umřela. Její choť ji do měsíce následoval, život pro něj ztratil smysl. Rok Františkovi nestačil, aby ztrátu rodičů kompletně oželel a přibylo další neštěstí.Manželka vezla jedno dítě z dětského tábora a v půli cesty se na plno srazili s autobusem. Oba mrtví.

Františkovi, napůl šílenému bolestí, zbyl malý Jiřík. Hlídal ho ve dne v noci, ale jakási nemoc  mu přesto proklouzla a zavrtala se do posledního človíčka, který mu na světě zbyl. Za půl roku už mu nezbyl nikdo.

Sídliště pak bylo jednoho večera svědkem toho, jak František vyšel na balkón a strašlivě zařval: "Už mě s tím umíráním všichni serete!"