Zastavení v parku

Tiše sedím, pozoruji lístečky, lidi pochodující okolo, denní snění. Přichází přízrak v podobě Adama El Chára, po hovornĕ o liteře, slovu, mladé krvy české poezie mi předává sbírku svých dynamických beatnických próz Zeny. Ženy? ptám se. Nikoliv. Zeny.

Z pozadí se objeví další kamarád. Poděkuji Adamovi a s Borisem se vydáváme na kostku v parku. Parkourový objekt, povídám, otevírám se a mluvím. Sdílíme zážitky, já ze surfování ze Španělska, jak jsem se topil ve vlnách a byl velmi blízko smrti a on ze slunné Korsiky, jejího kontrastu starého mladého, bdění a snění.

 Boris odpálí jointa a pošle mi ho, dlouze potáhnu až do nejzazších koutů svých plic. S výdechem přijde hořkost fascinace spálených kapilár a vzdušná nostalgie na pohnutí mysli, konopné meditace a vzpomínky na léta dospívání.

 Přistihnu se, že hovořím zanícene, emotivně o olympijských sportech, olympiádě, pohybu a tvorbě. On zase o změně místa, českých lesích a cestování. Při cestě na Mír na mexický film se dostavuje high, jako potulný pocestný v rodném městě plném cizinců a milovníků filmu. Jakési neodĕlitelné pouto mezi přítomností a stavem mysli.

  Na moment se stanu obětí svych paranoických pohnutek a ohmutých fantazií, pocitu, že na mne lidé upírají své zraky, pocitu že nemám kontrolu nad svým tělem v pohybech, pocitu jakési homosexuální odpudivosti při procházce s kamarádem. Na chvíli znejistím, zastavíme se na ostrém slunci na rohu klubu, pokračujeme, zjisťujeme, že každý chceme ještě oddělit svou existenci, tak jdeme každý po svém.

  Čekám v předsálí v jakési neúprosné tenzi, boje se svobodou vnitřní a vnĕjší, rozmanitosti, nakonec překonávání ten rozkol a dostanu se na projekci. Vedle sedí dívka, mám chuť s ní hovořit, jsem sdílný, ptám se jí co dělá a co viděla. Žeprej učí. Zažila tříhodonový mexický potrét, milostný trojúhelník. 

Ze sálu odcházím značně vyčerpán, film už tu nejsem byl odrazem kolumbije, jedné mladé taneční duše, obohatil mne o hudbu cumbie, její vibes a melodie. Toulání městem na rtech poezie, rytmy, lehkost a bezstarostnost, toulky na noční projekce, na mexickou revoluci, jazyk jako další postava, jazyk filmový, lyrický, poetický.