Dupárna zezadu 5000,-

Dušan jel ten den z práce domů brzo. Jeho táta byl malíř a Dušan musel zařídit nějaké to papírování (tedy "internetování") spojené s koncem tátovy výstavy. Musel přitom použít program, který nefungoval na chytrém telefonu a pracovní počítač nechtěl použít k soukromým účelům.
V tramvaji přemýšlel, jestli nebyla chyba, že před měsícem přestal chodit do Dupárny tancovat. Přišlo mu lepší scházet se s lidmi, které zná, než se na diskotéce Dupárně vnucovat nějakým lidem cizím.
Došel domů a asi dvě hodiny dělal tu administrativu na počítači. Když ji dokončil, popadl jej silný hlad, tak se rozhodl jít na večeři do restaurace. Jak odcházel z bytu, uviděl na zemi v chodbě přede dveřmi do bytu malý papírek - bylo tam napsáno: "Dupárna zezadu 5000,-".
"Co to, kruci, znamená?" přemýšlel. Asi ho někdo z Dupárny sledoval a ví, kde bydlí. A je schopný se dostat až ke dveřím do bytu: "krásný byteček tu máte, zaplaťte 5000,- nebo..." má zavolat policii? Ale vzkaz je tak nekonkrétní, že nemůže nikoho obvinit...
Večeře proběhla ve stressu, Dušan ani nevěděl, co jí. Když se vrátil domů, zazvonil na souseda. Třeba je to jeho papírek a má taky s Dupárnou co do činění.
"Pane, vždyť já ani nevím, kde Dupárna ve městě je..." ohradil se soused. Dušan se tedy poradí se svým tátou.
"Dušane, ty nepoznáš moje písmo?" zeptal se táta hned, "to je popis mého obrázku: namaloval jsem Dupárnu zezadu a na té prodejní výstavě jsem obrázek nacenil na 5000,-. No, a papírek mi asi přede dveřmi, jak jsem nosil obrazy zpátky domů, vypadl..."
Dušanovi spadl kámen ze srdce. Nemusí za vším vidět konspirace. Konečně si vydechl.