Kdepak, ty ptáčku, hnízdo máš?

Když jsem potkala mého muže, navrhl jako naše první společné obydlí zemljanku , či nějakou jinou podobně hnědo- zelenou chýši. Odmítla jsem slovy: „Jen přes mou mrtvolu“. Nu a netrvalo to ani moc let a sama jsem přišla s návrhem nastěhovat se do takového netradičního příbytku sama.

…A tak jsme si pořídili jurtu.

Tou dobou jsme již rok obývali propůjčenou stoletou chalupu s obrovskou zahradou, kterou manželova početná rodina vlastnila již dvacet let a pravidelně zde trávila letní prázdniny. Každý červenec se z jinak pustých a chladných koutů vymetli pavouci a půdní patro se začalo chvět pod údery malých i velkých nožek. Na konci srpna zase ten obří mumraj nasedl do aut a odjel pryč a prach a plevel tu zavládl na novo.


Bylo nám líto, že zde nikdo nežije na stálo, vždyť chalupa by to tolik potřebovala (a my bychom se o ní samozřejmě postarali nejlépe..). Navíc jsme si během studií nastřádali obrovské množství touhy najít smysl života a ideí jak žít správněji, čistěji, opravdověji, v souladu s přírodou, chovat zvířata, umět si toho co nejvíce vyrobit, stát se preppery*, pěstovat zeleninu a být tak trochu mimo „běžnou“ společnost a život ve městě. V mnohém nás ovlivnila jihočeská skupina BuďSob, která provozuje tzv. LETS systém**. Spřátelili jsme se s mnoha jeho členy a byli jsme svědky života a přerodu mužů a žen a jejich úsilí stavět domy ze slámy, dřeva, hlíny a recyklovaných materiálů, obnovovat rodinné statky, chovající kozy, slepice, vyrábějící sýry, pěstující zeleninu permakulturními postupy. Všichni měli společného ducha a to žít ve svobodě a podle svého. Můj muž o jejich životě a bydlení napsal diplomovou práci: SEN A SKUTEČNOST: Případové studie ostrovního bydlení v České republice

A tak jsme se směle jako lištičky vplížili do chaloupky, začali pracovat jako učitelé a objevovat taje alternativních a dávných postupů hospodaření, bláta, špíny, romantiky, hlíny, zimy a také naprosté nezkušenosti, jak si zorganizovat život v takových podmínkách. Nu a najednou jsme, jaksi mimoděk, zjistili, že na příští rodinný příjezd máme naplánovaný i termín porodu našeho prvního potomka.

Bylo jasné, že se s velkou rodinou a ještě s novorozencem nemůžeme do chalupy vejít. Vzdát se ale léta na vsi, prvních výpěstků zeleniny a odjet na výměnný pobyt místo rodiny do města, nebo si pronajmout pokoj u souseda v chaloupce, přetékající pod drůbežími kostmi, výtrusy, drůbeží samotnou a králičími pacičkami…to jsme nechtěli dopustit.

….a tak se zrodil nápad, který jsme se rozhodli jet omrknout k jeho vlastníkovi…vlastní jurta. Plán byl jasný: pořídíme relativně laciný, padesát metrů čtverečných velký „byt“, a až si vybereme chaloupku, kde se chceme usadit, vezme si tu milou, malou, přenosnou, tunovou, izolovanou jurtičku i s podlahou s sebou. Ráno nás budou budit ptáci a vítr a budeme mít svůj první domov. Jaká to bude krása!
A tak to celé dobrodružství v obřím stanu začalo.


*PREPPER: Obvykle to v praxi znamená být více nezávislý na inženýrských sítích všeho druhu (tzv. život mimo sít / „off grid“). Také to znamená být schopen přežít nejen v přírodě, ale také na farmě a zvládnout zde všechny činnosti. Znamená to též být více připravený na rozličné přírodní katastrofy typu tornádo a potopa. A také nebýt závislý na nikom (speciálně státu) kromě sebe.

ZDROJ: https://www.top-armyshop.cz/slovnik-pojmu-prepper-prepping2

Kniha týkající se prepperství: CÍLEK, Václav; ŠMIKMÁTOR, Ferdinand; JURÁNEK, Josef; HEINZ, Lukáš a HORKÝ, Petr. Ruka noci podaná: základy rodinné a krizové připravenosti. Nové, rozšířené vydání. Praha: Dokořán, 2023. ISBN 978-80-7675-117-0.



** LETS je zkratka anglického „local exchange trading systems“, což lze do češtiny přeložit jako „obchodní systémy místní měny. LETS je alternativní ekonomický (resp. obchodní) systém, který má za cíl napomoci místnímu obchodování. Tvoří ho skupina lidí, kteří k obchodování mezi sebou nepoužívají normální měnu (např. koruny), ale měnu vlastní, takovou, kterou si sami vytvořili.

ZDROJ: http://lets.ecn.cz/cojelets.php