Anotace: Vlastní rodinou 70 let ukrývaný rukopis jednoho z největších myslitelů, Napoleona Hilla.
Sbírka: Recenze knih
Kniha od autora světového bestselleru „Myšlením k bohatství“, kterého se dodnes po světě prodávají tisíce výtisků. A za mě osobně ta nejpodstatnější kniha ze sekce osobního úspěchu vůbec. Napoleon Hill začal tento rukopis psát hned po vydání knihy „Myšlením k bohatství“. Dokončil ho v roce 1938, avšak jeho rodina se rozhodla rukopis nevydat a 70 let ho ukrývala před světem. Došla k závěru, že tehdejší svět na takové myšlenky a odhalení není připraven. Je však otázkou zda je na to připraven dnešní svět.
Kniha je psána jako rozhovor autora s ďáblem, kterého na tomto světě objevil. Jak sám Hill píše, je na každém, zda uvěří tomu, jestli s ďáblem skutečně hovořil, či nikoliv. Záleží však především na tom vnímat rozhovor jako takový. Kniha je plná myšlenek. Tou nejděsivější však je, alespoň pro mě, odhalení toho, že jak ďábel, tak bůh, skutečně existují. Ovšem ne v mantrických představách, které nám předkládá církev a další náboženství. Ďábel i bůh jsou všudypřítomní a jejich domovem je lidská mysl. Díky tomuto uvědomění Hill v sobě nalezl své „jiné já“ a tím ďábla spatřil v celé jeho kráse. A silou svého svobodného myšlení ho přiměl k rozhovoru.
Jak už jsem psal, je opravdu na každém zda tomu uvěří, či nikoliv. Ovšem pravdou zůstává, že je až děsivé jak jsou myšlenky a skutečnosti v té knize aktuální i pro dnešní svět. Téměř sto let od sepsání rukopisu. Byť je dnešní svět na oko zcela jiný, v hlavních bodech zůstává stejný. Nebudu v této recenzi spoilerovat a opisovat hlavní myšlenky a teze knihy. Jen ať si je každý přečte sám. Tuto knihu by měl opravdu přečíst každý. Ale jednu myšlenku si na závěr přeci jen půjčím.
„STRACH je nástroj ďábla, stvořeného člověkem. Sebejistá víra ve své já je jak člověkem vytvořenou zbraní, která ďábla poráží, tak nástrojem, jejž člověk vytvořil a který tvoří život plný vítězství. Je to víc než jen tohle. Je to spojení s nepřekonatelnými silami vesmíru, jež stojí za člověkem, který nepovažuje neúspěch a porážku za nic jiného než za dočasný stav.“
Napoleon Hill