(M)učednice - Ali Land

Tuto knihu jsem rozečetl s menší mírou počátečního despektu. Docela jsem se obával, aby se nejednalo o nějaké béčkové psycho, ale tyto obavy se rozptýlily v podstatě hned po přečtení prvních stránek. Autorka příběh vypráví očima hlavní postavy a navíc je vyprávění v přítomném čase, což mě osobně do příběhu absolutně vtáhlo. Knížka má spád a člověk se nemá šanci začít nudit. Jednotlivé kapitoly mají ideálně zvolenou délku a konec každé kapitoly v člověku vzbuzuje touhu přečíst další a zjistit, jak to vlastně bylo a je. Od samého začátku jsem nečekal žádný přehnaný růžový happy-end, takže mě konec až tak nepřekvapil, ačkoliv záleží na pohledu každého čtenáře. Pro některého to vlastně happy-end může být. Určitě stojí za přečtení, nezabere to moc času, jelikož jak už jsem psal, když tu knihu otevřete, tak jí zavřete až na konci. Já jí přečetl na dvakrát a první noc mi pořád běžel hlavou ten příběh a otázky, jak to teda bude a jestli uvažuji správným směrem. No hned jak jsem na pár hodin zamhouřil oči a ráno vstal, byl cíl dne jasný. Knihu dočíst. A ač už je to nějaký den, stále ve mě zůstává takový zvláštně mrazivý pocit. V určitých pasážích jsem si říkal, že by to mohlo být trochu napínavější, ale konec vše skvěle vykresluje. Nehledejte v této knize žádnou bílou a černou stranu, kde si vyberete komu "fandit", v téhle knize je to jedna velká šeď života. Jak by řekli spíše hororoví autoři: "Dobro by bez zla nemohlo existovat."

***

Další recenze a ostatní také na:
https://mirosparkus.webnode.cz/