Annabelle 2014 (recenze)

Budu se opakovat, ale stále jsem toho názoru, že v poslední době se točí horory s vysokými rozpočty a nízkými zisky. Obdivuju tvůrce, že se pouští do tohoto žánru, a ještě vymyslí novou zápletku s neokoukanými triky. To se bohužel u Annabelle nepovedlo.

Všichni známe horory, kde zabíjí posedlý předmět, viz Dětská hra (1990) nebo Chuckyho nevěsta (1998), kde běsní zákeřná panenka Chucky, která je opravdu odporná. No, panenky jsou asi tak roztomilé jako klauni, takže vůbec. Tentokrát vsadili na porcelánovou hračku, kterou manžel John přinesl své ženě Mie (v podání Annabelle Wallis – to je ironie) jako dárek k jejich ještě nenarozenému dítěti. Ale co se nestane, příchodem panenky do jejich života začne boj o přežití a zjištění, kdo je vlastně záhadná Annabelle.

Dějově předchází snímek filmu The Conjuring (V zajetí démonů, 2013), ale prezentuje se samostatně, i když první scéna pochází právě ze snímku z roku 2013. Režisér John R. Leonetti pracoval již na prvním filmu coby kameraman. Právě kamera je jeho nástrojem. Stojí za oběma snímky Insidious (2010, 2013), nebo za filmem s vážnou tématikou jako Surfařka (2011). Tady je to znát, kamera je perfektní, ukáže přesně to, co u hororu nechcete vidět. Scény jsou dobře nasvícené a dodávají děsivou atmosféru.

Ale to je vlastně všechny, co filmu hraje do karet. Kdo viděl v životě aspoň jeden horor, bude předvídat. Ani herci nejsou nic moc. Dobrý tah na branku vybrat celkem neznámé tváře, ale když nevypadají ani trochu děsivě nebo vyděšeně, je to téměř bez účinku. Například hlavní představitelka mi přišla úplně bez emocí. Scéna, když se proti vám rozeběhne přízrak mrtvé přívrženkyně satanského kultu, je podle mě natolik děsivá, že nebudete jen mlčky stát, jako byste čekali na spásu. Duchové dětí jsou jasná volba do hororu, ale kolikrát ti už náš vystrašili?!

Co se týče ale celkového dojmu, musím říct, že považuju Annabelle za jeden z těch lepších od dob Zlověstného (Sinister, 2012), kterého považuju za nejlepší horor posledních dvaceti let. Ponurá atmosféra, výborná kamera a perfektně nasvícené scény někdy bohatě stačí, aby se lidem aspoň chvíli ježily všechny chlupy po těle.