Anotace: Matka a syn, gotické madony a veraikony z katedrály sv. Víta v Praze Výstava i pro bezvěrce!
Matka a syn
Císařská konírna Pražského hradu
10. prosince - 15. března
Otevřeno denně 10 - 18 hodin
Nelekejte se, přátelé, úvodní anotace, a vězte, že výstavní prostor je nevelký, útulný a personál vstřícný, navíc je výstava – navzdory názvu – velmi rozmanitá, kromě oltářních desek a obrazů jsou k vidění plastiky, relikviáře a další zajímavé předměty.
Kurátoři tentokrát osvíceně nepředpokládali, že budou všichni návštěvníci znalci kunsthistorie a doplnili exponáty četnými vysvětlivkami. Nevíte, co se skrývá pod pojmem pektorál? Je to závěsný kříž nošený na hrudi, do kterého jste si mohli uschovat třeba… pár nitek z pláténka, do kterého byl zaručeně zabalen Ježíš sejmutý z kříže. Pozapomněli jste, co je veraikon? Loktuška, kterou podala svatá Veronika Ježišovi, aby si utřel zkrvavený obličej cestou na Golgotu, tvář se otiskla do plátna a stala se tak vděčným výtvarným námětem.
Zaujme vás také, že tentokrát jsou oltářní desky umístěny do prosklených vitrín, takže si můžete prohlédnout i zdobené zadní části. A s laskavým pousmáním konstatujete, že ani tentokrát se nepovedlo nasvítit obrazy tak, abyste zároveň s námětem díla nesledovali i svůj vlastní stín, v případě hojnější návštěvnosti i stínohru dalších zájemců.
Výhoda celé výstavy je také v tom, že nemusíte mít žádný vztah ke křesťanství, abyste ocenili líbezné, křehké zpracování námětu madon – tedy, ať se nám to líbí nebo ne – námětu ženské krásy. Vždyť není nejmenších pochyb o tom, že k tomuto ideálu byly inspirací ty nejmilejší, nejbližší a rozhodně i nejpěknější ženy z umělcova okolí.
A dočkáte se i několika překvapení - s podivením zůstanete stát u Smutného veraikonu a nevěřícně budete hledět na datum vzniku – 11. století? Vždyť ta tvář měkce laděná do všech odstínů hnědi vypadá jak od Jiřího Trnky či Pavla Čecha! A římská madona Aracoeli, Přímluvkyně? V jejím výrazu je tolik realistického soustředění – konkrétně na vás, na váš osobní problém – že po chvilce možná nebudete daleci uvěřit tomu, že se za vás tato madona přimluví, neboť je to její svrchovaný zájem!
Zkrátka běžte si to zažít, třeba se i tato chvíle schoulí do kokonu toho pěkného, co vás o letošních Vánocích potkalo.
A možná vyjdete na nádvoří a půjdete dále svou cestou a za svými povinnostmi a budete cítit jakousi ochranitelskou ruku nebo třeba kapku hrdosti nad šikovnými předky nebo velký otazník? Nebo něco úplně jiného ?Každopádně nemůžete uniknout pocitu, že tahle výstava stála za to.
Nalákala jsi mě :) Jestli se do půlky března dostanu do Prahy, určitě se na tam zajdu podívat. Mám hrozně ráda staré umění, mnohem radši než moderní.
Je to už řada let, co jsem byla na výstavě "Deset století architektury na Pražském hradě". Výstava byla rozdělena podle jednotlivých historických slohů a každá část se nacházela v prostorech, vzniklých v tom daném období. Hrozně moc se mi to tenkrát líbilo a dodnes na to vzpomínám.
12.01.2015 17:05:43 | AndreaM
Pamíno, po takovémto vylíčení si tu výstavu taky nemůžu nechat ujít. A exponáty mi budou hned povědomější, když si při jejich prohlídce vzpomenu na tohle Tvé nutkavé přiblížení :-)
02.01.2015 22:03:41 | Amonasr
Tvé vnímání na to půjde bezpochyby od jiného lesa a já se budu těšit na tvůj nevšední příspěvek k této výstavě :-)
03.01.2015 08:50:32 | Pamína
Umíš i nenápadně rozdávat úkoly, jak vidno ;-)) Ale ne ne, napsala jsi to tak podmanivě, že by bylo hříchem nosit další dříví do lesa :-D
03.01.2015 11:55:59 | Amonasr
...díky za bezvadnou prohlídku...já se tam nedostanu ale alespoň jsem to mohl tvým prostřednictvím ochutnat...:-)
02.01.2015 21:55:34 | Jort
Ráda jsem zalahodila Tvým chuťovým buňkám alespoň koktejlem gotických madon, potěšení na straně barmanky a nepochybně i na straně anonymních umělců :-)
03.01.2015 08:48:40 | Pamína
Pamínko..Krása..udělalas mi radost..zítra tam letím..:-D
PS jo a moc hezky, ještě v rauši živých dojmů tos vylíčila..
Tvůj vděčně vděčný vděčník /nočník/ Somlíček frrr
02.01.2015 21:39:33 | Frr