The Shape of Water - Tvář vody (film 2018)

Amerika, 50. léta, krátce po válce jsou lidé schopni experimentovat se vším, i s nadpřirozenými silami. Příběh nás zavede do utajovaného zařízení, kde provádí nejrůznější pokusy, a právě sem přiveze vládní agent Strickland (Michael Shannon) obojživelné stvoření nalezené v Amazonii. Podle šamanů netvor dokáže léčit tělo i duši a je nesmrtelný. Strickland je krutý a zákeřný a jen tvora mučí. Do děje vstupuje ústřední postava Elisa Esposito (Sally Hawkins), uklízečka v daném zařízení, která se náhodou střetne s uvězněným stvořením během pracovní doby, a začne mezi nimi kvést romantický vztah. Že to není nic výjimečného? To by ale nebyl film Guillerma del Tora. Elisa je totiž němá a dorozumívá se pouze znakovou řečí. Navzdory tomu, vztah mezi těmito dvěma bytostmi nepotřebuje slova, stačí jim gesta a hlavně emoce.

Režisér Guillermo del Toro je známý svými magickými příběhy. Já je ráda nazývám pohádkami pro dospělé. To se mi především líbí na tomhle chlapíkovi. Připomíná dospělým lidem, že někdy není na škodu stát se zase na chvíli dítětem a vykročit do tajuplného světa třeba starobylého labyrintu (Faunův labyrint, 2006), nebo zchátralého viktoriánského domu plného krutých vzpomínek a závisti (Purpurový vrch, 2015). Del Torův počin je i chlapec z pekla známý jako Hellboy (2004), který se nechtěně připlete k souboji sil před koncem druhé světové války. Všechny režisérovy snímky mají špetku nadpřirozena, autentičnost, prvky hororu i romantickou a zvrácenou love story.

Tvář vody staví hodně na kameře a spřízněných duších hlavních hrdinů. Další plus u del Torových filmů. Skoro nevyužívá technologické úpravy a pracuje minimálně s technologií CGI (computer-generated imagery = počítačová animace a grafika). Pokud možno, vše hrají herci používající rekvizity, působí to old-schoolově. Tudíž i postava obojživelníka je ztvárněna hercem Dougem Jonesem, který se role chopil bravurně. Jones totiž není kostýmům cizí. Ztvárnil také postavu mimozemského Saru v novém zpracování Star Trek: Discovery.

Ovšem za zmínku nejvíce stojí představitelka Elisy Sally Hawkins. Tato rodilá Angličanka má největší šanci získat zlatou sošku Oscara. Zahrát němou křehkou nevinnou ženu s takovouhle grácií chce mít velkou odvahu, ale hlavně obrovské nadání. Sice celý film neřekne ani slovo, ale perfektně vystihne mimikou emoce.

Nicméně herci ve vedlejších rolích sekundují na jedničku. Michael Shannon jako krutý agent s nulovým IQ by zasloužil taky nominaci, i když s tím jeho obličejem nebude hrát nikdy kladného hrdinu. Dále Richard Jenkins a Octavia Spencer v rolích Elisiných nejbližších přátel dělají to nejlepší, co umí – podporují.

Jediné, co bych filmu vytkla, je jeho délka. Zbytečně vystavuje diváka hluchým místům i scénám, které opravdu nebyly zapotřebí (až uvidíte, pochopíte). Každopádně za mě velký potlesk panu režiséru a jeho dalšímu zvrácenému nápadu, který vás nechá dlouho přemýšlet nad vaším pohledem na ostatní. Schválně nahlédněte do vody a uvidíte svou pravou tvář.