THE FLORIDA PROJECT (film 2018)

Vždycky mě potěší, když se do Oscarových nominací dostanou nezávislé filmy. Letos, mimo jiné, si vysloužil snímek Seana Bakera The Florida Project jednu z hlavních nominací, a to herce ve vedlejší roli Willema Dafoea. Film se loni stal skvostem na festivalu v Cannes i na Sundance Festivalu v Utahu. The Florida Project je z pohledu mého jedno z nejlépe zpracovaných sociálních dramat za poslední dekádu. 

Režisér Sean Baker, autor nezávislých snímků zaměřujících se na problémy sociálních vrstev, na nás vytáhl další trumf z rukávu. Jeho veleslavný film Tangerine (2015) o transsexuálech v Hollywoodu ho proslavil tím, že celý film natočil na iPhone 5. Mimochodem, doporučuji, je to trefné, komediální drama a tak celé nějak absurdní. Do svého nového filmu ale obsadil do rolí místo transek děti, a to rovnou několik. Příběh zasadil na horkou Floridu, kousek od zábavního parku Disneyland, kde tkví několik barevných motelů, v nichž žijí (nebo spíš přežívají) jak turisté, tak lidé z nízké sociální vrstvy. A právě v jednom z těchto motelů s názvem Magic Kingdom žije malá Moonee (talentovaná Brooklyn Prince) se svoji matkou Halley (Bria Vinaite), která je sama ještě dítětem a na nájem vydělává všemi různými způsoby, které byste čekali i nečekali. Moonee společně se svými kamarády tráví letní prázdniny prováděním různých patálií kolem motelu, čímž štvou nerudného správce Bobbyho (Willem Dafoe).

Kouzlo nezávislých filmů (v angličtině „indies“) spočívá v tom, že nemají tak vysoký rozpočet, a zaměřují se především na sociální problémy dané oblasti. Když připomeneme snímek Dva dny, jedna noc (2014) s Marion Cotillard, která musí za den přesvědčit své kolegy, aby se vzdali bonusů, aby ona nepřišla o práci. Nebo irský Fishtank (2009), kde si dospívající dívka vyvine nepřípustný vztah s matčiným přítelem (Michael Fassbender). Když už zmiňuju Fassbendera, doporučuju s ním indie film Proti vlastní krvi (2016), drama o kočovných rodinách v Anglii. U těchto snímků nejsou důležité všelijaké vizuální efekty, kostýmy ani účesy. Kamera snímá příběh.    

Tady nás kameraman po celou dobu dál jak do okolí motelu nepustí. Sledujeme sociální případy, jak přežívají ze dne na den, a do toho vidíme dětskou prostořekost a bezstarostnost. Film vás od začátku dostane svou barevností, doslova i obrazně, zejména po jazykové stránce. Trochu mi to připomínalo loňský Moonlight, nejlepší film roku podle Akademie.

Pro The Florida Project dělal Baker castingy po ulicích, obsadil neherce a dokonce potetovanou rebelku Briu Vinaite našel na Instagramu, což v tomto indie filmu docílilo chtěné autentičnosti.

Velkým talentem je malá Brooklyn Prince v roli oprsklé Moonee, která vám bude připadat jako jediná dospělá. Děti jsou v tomto filmu prototypem dospělého člověka a dospělí se naopak chovají jako děti. Ani Willem Dafoe v roli manažera motelu nepůsobí rozumně. Vychází spíše s dětmi, které mu dělají neplechu, ale nadává jim jen na oko, s matkou Moonee se naopak věčně hašteří o peníze, které mu dluží na nájem. Dafoe představuje takového tichého pozorovatele, nezasáhne ani v závěrečné vypjaté situaci. Herec, který se celosvětově proslavil zejména svoji roli zeleného skřeta ve Spide-Manovi (2002) působí přirozeně a perfektně spolupracuje s neherci.

Závěrečná scéna nabízí pohled na zmíněný Disneyland, který představuje jakousi Mekku, úkryt, kam Moonee utíká poté, co propukne v pláč a poprvé divákovi ukáže svou dospívající stránku. The Florida Project nabízí optimistický pohled na svět očima dětí a fakt, že každý by měl občas vypustit svoje vnitřní dítě a být trochu více spontánní, může vám to v životě dost pomoct.