Ledař - Philip Carlo

Tohle dalo opravdu hodně zabrat. Ne, že by byl příběh nudný, či nepoutavě psaný. To přesně naopak. Zabrat dalo číst 500 stránek o člověku, z kterého je vám přímo zle. Ale autor příběh napsal tak napínavě, že prostě čtete dále. I když jsem musel knihu odkládat mnohdy i po jedné kapitole, abych se uklidnil. Naopak posledních 200 stran jsem přečetl na jeden zátah.

Kniha se dá rozdělit na čtyři části:

Ta první by se dala nazvat: "Jak si doma vyrobit zrůdu." Ač na to má jistě každý svůj názor, já jsem přesvědčen, že nikdo se nerodí zlý, ani dobrý. Jeho povaha se utvoří výchovou a prostředím. A dětství, které Richard Kuklinski musel prožít přímo vybízelo k tomu, aby se z něj stalo to, co se z něj stalo. Což samozřejmě není žádnou omluvou.

V druhé části autor hodně surově a autenticky líčí čtenáři někdy až neuvěřitelné činy, kterých se Kuklinski (nemohu napsat hlavní hrdina, to prostě nelze) dopouští. Člověk si říká, že je v dnešním světě (kde je mu násilí skrze všemožná média předkládáno jak na běžícím pásu) zvyklý na vše a nic ho nemůže překvapit. Ale tato kniha vás vyvede z omylu. Některé pasáže jsou tak otřesné, že ani nejdou popsat (musíte "vidět").

Ve třetí části se konečně začne uzavírat kruh a nad Kuklinským se začnou stahovat mračna. Policie konečně nebloudí jen ve slepé uličce (pro mě nejlepší pasáž, co jsem přečetl v kuse a těšil se, až ho dostanou!). V knize se objeví postavy, které si můžete i oblíbit a Kuklinski je nezabije (jelikož naprostá většina postav je předem mrtvá). Vůbec nejmrazivější na tom je, že víte, kolik zrůdností již spáchal a zároveň vidíte, jak malý zlomek policie tehdy věděla. Naštěstí to stačilo na to, aby sklapla past.

V poslední pasáži už autor popisuje Kuklinského "život" ve vězení a tvorbu dokumentů od HBO a pro mě zcela nepochopitelný příliv obdivovatelů. Ale to už je o názoru každého, jak se na věc dívá. Nakonec se dočkáme i úplného konce, což mě osobně hrozně potěšilo a trochu jsem se bál, aby ho autor neopomněl řádně popsat. Jelikož jak sám v knize uvádí, Kuklinského si oblíbil. No... podle gusta žádný dišputát.

Nakonec tedy závěrem. Skvělá práce autora, bez debat. Jednoznačně to stojí za přečtení, i když je to pro silné žaludky a slabší povahy knihu nejspíše nikdy nedočtou.

***

Další recenze a ostatní také na:
https://mirosparkus.webnode.cz/